Teorie_osetrovatelstvi

6.4 Zdraví

6.4 Zdraví
 
  
Zdraví
dle WHO 1946
- stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a ne jen nepřítomnost nemoci nebo vady,

dle WHO 1984
- stav, který na jedné straně umožňuje jednotlivcům a skupinám lidí poznat vlastní cíle a uspokojit potřeby,
   a na druhé straně reagovat na změny a vyrovnat se s prostředím.

Zdraví se tedy chápe jako zdroj každodenního života a ne jako cíl života. Jde o pozitivní koncepci, která zahrnuje společenské a osobní zdroje stejně jako fyzické možnosti,

Podle ošetřovatelství je zdraví stav, kdy se cítíme dobře, chybějí obecné a specifické příznaky nemoci,
je to úplné fyzicko-duševní blaho.
 
Péče o zdraví
- souhrn zdravotnických, organizačních, ekonomických, výchovných a dalších prostředků, opatření a aktivit,
  jejichž smyslem je chránit, upevňovat, rozvíjet a navracet lidem zdraví,
- těžiště péče spočívá v rodinách, školách a na pracovištích,
- zdravotní problémy, jejichž řešení přesahuje možnosti běžné občanské veřejnosti, se stávají předmětem
  profesních zdravotnických aktivit.
 
Biomedicínský model zdraví:
- důležitou roli hrají symptomy, diagnostická kritéria, dostupnost vyšetření, vhodná terapie,
- stav nepřítomnosti nemoci je považován za zdraví,
- lékař se snaží pomoci pacientovi, který za ním přijde s konkrétním problémem => běžná praxe.
 
Ekologicko-sociální model zdraví - charakteristika:
- v centru pozornosti je také jedinec a jeho zdraví jako člen rodiny, společnosti, kultury,
- zájem o zdraví je na základě věku, vzdělání, pohlaví, příjmu,
- snaha porozumět kulturním a sociálním hodnotám,
- pozornost je věnována subjektivní stránce zdraví a k determinantám zdraví,
- zdraví je vnímáno i jako důsledek aktivity jedince.