Teorie_osetrovatelstvi
4.3 Dorothea Elizabeth Oremová - Koncepční model sebepéče
4.3 Dorothea Elizabeth Oremová - Koncepční model sebepéče
Dorothea Elizabeth Oremová narozená 1914
- 1930 - ošetřovatelské vzdělání (Hospital School of Nursing, Washington),
- 1939 - bakalářské vzdělání v oboru edukace v ošetřovatelství,
- 1945 magisterské vzdělání v oboru edukace v ošetřovatelství,
- pracovala jako nemocniční sestra, privátní sestra, sestra konzultantka, ředitelka ošetřovatelské školy,
- 1971 publikace Nursing: Concept of Practice,
- čestné doktoráty.
Filozofie ošetřovatelství
Dorothea Elizabeth Oremové:
Model, který Oremová začala vyvíjet v roce 1959:
- předpokládá, že člověk je schopný osobně přispívat k svému vlastnímu blahu,
- klade důraz na individuální odpovědnost za svoje zdraví, prosazuje prevenci a zdravotní výchovu, nemoc,
- v životě jedince vznikají situace, v kterých potřebuje péči, stárne, necítí se zdravým, nedodržuje přiměřený způsob
života,
- profesionální pomoc poskytuje ošetřovatelství lidem s deficitem péče.
Klíčové pojmy:
- sebepéče,
- deficit sebepéče,
- ošetřovatelské systémy.
Ošetřovatelský cíl:
Dosažení sebepéče u klienta, tak, aby dosáhl optimálního zdravotního stavu - pomoc lidem s deficitem sebepéče.
Klient - pacient:
Jednota mezi biologicky fungujícími aspekty a společensko-kulturními aspekty, kde je schopen iniciovat a vykonávat sebepečovatelské činnosti na uchování života, zdraví a blaha.
Role sestry/porodní asistentky:
Sestra ovlivňuje rozvoj klienta v dosažení optimální úrovně sebepéče.
Oremové model:
- řazený mezi vývojové a humanistické modely,
- označovaný spíše jako konceptuální rámec.
Oremové konceptuální rámec je tvořený 3 teoriemi:
1) teorie sebepéče
2) teorie deficitu sebepéče
3) teorie ošetřovatelských systémů
1) Teorie sebepéče
- v průběhu života lidé získávají vědomosti a zručnosti v péči o vlastní zdraví (v rodině, ve skupině) - nejdůležitější
období dětství,
- v případě potřeby (úraz, chronické onemocnění) - naučení se nových forem sebepéče, které zařazuje do vlastního
systému sebepéče.
Faktory ovlivňující požadavky sebepéče a schopnost sebepéče:
- věk,
- pohlaví,
- vývojové období,
- zdravotní stav,
- sociokulturní orientace,
- systém péče,
- diagnostika, léčba,
- rodinný systém,
- zaměstnání,
- prostředky (jejich použitelnost a přiměřenost).
Sebepéče je zaměřena na 6 základních oblastí:
- dostatečný a pravidelný příjem potravy, vody, vzduchu,
- uspokojivé funkce vylučování moči, stolice, potu,
- rovnoměrné rozložení činnosti a odpočinku,
- rovnováha mezi samotou a společenskou interakcí,
- rovnováha mezi bezpečím, jistotou a hrozícím nebezpečím,
- normální bytí, existence, blaho (tendence přizpůsobení se normě).
2) Teorie deficitu sebepéče:
Pokud je klient soběstačný, provádí sebepéči sám prostřednictvím vlastních činností a chování, jež vede k dosažení pohody a zdraví. Pokud dojde k deficitu sebepéče, potřebuje jedinec pomoc prostřednictví ošetřovatelské péče.
Deficit sebepéče se podle Oremové může vztahovat ke změnám:
- ve fyzické struktuře,
- ve fyziologických funkcích,
- v chování člověka.
Vysvětluje v jakém případě je potřebná ošetřovatelská péče. Deficit sebepéče je pociťovaný deficit, nejen přítomnost postižení. Deficit může být přítomný.
Může se projevit v budoucnosti.
Pomoc v případě deficitu může být poskytovaná jako – 5 všeobecných způsobů pomoci:
- dělat nebo rozhodovat za někoho,
- vést,
- podporovat,
- poskytovat prostředí pro rozvoj,
- učit.
3) Teorie ošetřovatelských systémů
Ošetřovatelský systém je série činností produkovaných sestrou, které pomáhají jí nebo pacientovi regulovat potřeby sebepéče.
Skupiny praktických činností splňují terapeutické požadavky pacientů.
Existují 3 možné přístupy k ošetřovatelství:
- plně kompenzující systém - sestra je odpovědná za celkovou péči o pacienta, který není schopen vůbec vykonávat
sebepéči,
- částečně kompenzující - sestra přebírá ty aspekty péče, které není pacient schopen vykonávat samostatně
a bez pomoci,
- podpůrně-výchovný systém - sestra podporuje nebo vede osobu tak, aby byla schopna provádět péči, kterou by a bez pomoci,
jinak nebyla schopna provádět bez určitých znalostí, dovedností, praxe nebo pomoci.