Teorie_osetrovatelstvi

7.3.2 Druhá fáze ošetřovatelského procesu – diagnostika

7.3.2 Druhá fáze ošetřovatelského procesu – diagnostika

Druhá fáze ošetřovatelského procesu – diagnostika

Ošetřovatelský proces je systematická, racionální metoda plánování, poskytování a dokumentování ošetřovatelské péče. Jeho cílem je zhodnotit pacientův zdravotní stav, skutečné nebo potenciální problémy péče o zdraví, vytýčit plány na posouzení potřeb a poskytnout konkrétní pečovatelské zásahy k uspokojení těchto potřeb.

Ošetřovatelský proces je logický, systematický přístup k celkové péči o pacienta.

Diagnostika - definice diagnózy:

- umění určit chorobu na základě jejích znaků a příznaků,

- prohlášení nebo závěr týkající se jevu,

- analýza průběhu a podstaty stavu, situace nebo problému.

Ošetřovatelská diagnóza je klinický závěr o odpovědích jednotlivce, rodiny nebo komunity na skutečné nebo potenciální zdravotní problémy nebo životní proces.

Ošetřovatelské diagnózy poskytují základ pro výběr ošetřovatelských zásahů na dosažení výsledků,
za které je sestra odpovědná.

Srovnání ošetřovatelské a lékařské diagnózy:

Ošetřovatelská diagnóza

- popisuje odpověď jednotlivce na chorobný proces, stav nebo situaci,

- je zaměřena na jednotlivce,

- mění se tak, jak se mění odpovědi pacienta,

- usměrňuje nezávislé sesterské činnosti: plánování, realizaci a vyhodnocení,

- je doplňkovou k lékařské diagnóze,

- nemá obecně přijatý klasifikační systém,

- skládá se ze dvou částí plus zahrnuje i údaje o etiologii, pokud je známá.

Lékařská diagnóza

- popisuje specifický chorobný proces,

- je zaměřena na patologii,

- usměrňuje lékařské ošetření, část jich může vykonávat i sestra,

- je doplňkovou k sesterské diagnóze,

- má dobře vyvinutý klasifikační systém, přijatý lékařskou profesí,

- skládá se z 2 – 3 slov.

Diagnóza je analyticko-syntetický proces.

Diagnostický proces má tyto fáze:

Zpracování údajů – interpretace shromážděných dat.

Má tyto fáze:

a) uspořádání údajů,

b) porovnání údajů se standardy,

c) seskupení údajů,

d) zjištění mezer a rozporů.

Zjištění, resp. hodnocení pacientových zdravotních problémů, zdravotních rizik a pozitiv, silných a slabých stránek.

Po zpracování údajů sestra a pacient společně ohodnotí silné a slabé stránky, tedy zdravotní pozitiva a negativa
- toto je v podstatě rozhodovací proces.

Formulování ošetřovatelských diagnóz

- v tomto konečném stadiu sestra formuluje příčinné vztahy mezi zdravotními problémy a faktory, které je ovlivňují.

Forma ošetřovatelské diagnózy (PES):

- termíny popisující problém (P) - tato složka se týká označení nebo názvu diagnostické kategorie, je popisem pacientova individuálního, rodinného nebo komunitního zdravotního problému, který vyžaduje ošetřovatelskou péči;

- etiologie problému (E) - nebo jiných ovlivňujících faktorů, tato složka identifikuje jednu nebo více možných příčin zdravotního problému a dává směr nezbytné sesterské léčbě;

- charakteristiky pro seskupování znaků a symptomů (S) - určující charakteristiky poskytují informace nezbytné
pro stanovení diagnostické kategorie.

Psaní diagnostického závěru:

- dvousložková ošetřovatelská diagnóza: P + E (problém + etiologie),

- třísložková ošetřovatelská diagnóza: P + E + S (problém + etiologie + symptomy).

Charakteristika diagnostického závěru:

- diagnostický závěr je jasný a stručný,

- je specifický a zaměřený na pacienta,

- vztahuje se na jeden problém pacienta,

- je přesný,

- vychází ze spolehlivých a podstatných posuzovacích údajů.

Chyby a omyly, které se mohou vyskytnout při stanovení ošetřovatelské diagnózy:

- uvádění pacientovy odpovědi jako potřeby namísto problému,

- používání úsudku/domněnky v závěrech,