Teorie_osetrovatelstvi

15.6 Domácí péče v České republice

15.6 Domácí péče v České republice
 
 
Historie domácí péče
První zmínky jsou z počátku 12. století, kdy vznikaly řeholní řády sester Augustínek a řád Vincentek, které se specializovaly na péči v domácnostech.

Moderní koncept - v roce 1859 v Liverpoolu panem Williamem Rathbornem, který přišel na myšlenku domácí péče v době, kdy jeho žena umírala na rakovinu. Ve spolupráci s Florence Nightingalovou založili první školu pro sestry návštěvní služby, které poskytovaly ošetřovatelskou péči chudým a odkázaným na pomoc.
 
Historie domácí péče v České republice
Česká forma domácí péče má hluboké historické kořeny.

Ošetřování nemocných zajišťováno členy řeholních řádů na počátku 12. století řády: řád Svatého ducha, Johanitky, Alžbětinky, Milosrdní bratři.

Masivně - rozvoj na konci 13. století.

V 15. století provozovaly v Praze návštěvní opatrovnictví diakonky, které byly pro tuto práci speciálně školeny, denně docházely za nemocnými, pečovaly o ně, praly jim prádlo a myly je.

Za vlády Marie Terezie v 18. st. staví se útulky, zakládají se spolky pro ochranu a pomoc potřebným. V domácí péči charitativní i odborná stránka. V roce 1874 je založena první ošetřovatelská škola.

Ve druhé polovině 19. století byly realizovány první pokusy v oblasti domácí péče.

Za první republiky byla při Státním zdravotním ústavu založena Masarykova škola zdravotní a sociální péče.

Po roce 1948 byly řeholní sestry ze zdravotnictví vytěsněny a hlavní těžiště práce civilních sester se přesunulo z obce do nemocnic a institucí. V té době byly na sjezdu Spolku diplomovaných sester formulovány tři hlavní úkoly sociálně zdravotní péče: ošetřovatelský, sociální a lidovýchovný.
Po 2. světové válce došlo k masivnímu rozvoji ošetřovatelských škol a mezi nově zavedené obory patřila také odborná výchova sester pro úsek ošetřovatelské a zdravotní služby v rodinách.
Od 19. srpna 1952 podle zákona 103/1951 Sb. odpovědnost za provádění domácí péče na sebe přebírá stát.
 
Domácí péče po roce 1989
Začínáme se vracet k demokratickým přístupům, probíhá transformace společnosti i reforma zdravotnictví.
V březnu 1990 vzniklo tzv. středisko ošetřovatelské péče při České katolické charitě.

V řijnu 1991 se ve Strasburgu koná první evropský kongres Domácí péče, který se stává počátkem kampaně k propagaci Domácí péče na území České republiky.

Zdravotnický řád jako zvláštní forma zdravotní péče.
V říjnu 1991 byla založena při nemocnici v Pardubicích první agentura domácí péče dnešní podoby Niké, která byla financována z rozpočtu nemocnice. Ke konci roku působilo v ČR celkem 26 agentur domácí péče.

K výraznému nárůstu počtu agentur došlo během roku 1992 v souvislosti s nově přijatým zákonem 160/1992 Sb.,
o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.

Na jaře 1993 byla založena Asociace domácí péče České republiky (ADP ČR), v roce 1996 je i ČR reprezentována na I. světovém kongresu domácí péče Asociací domácí péče České republiky, která je jednou ze 7 zakládajících členů Světové organizace domácí a hospicové péče (WHO) se sídlem ve Washingtonu DC.

Poslední statistická data z roku 2006 eviduje celkem 494 pracovišť domácí péče, z nich 88 % bylo dostupných 24 hodin denně.
 
Charakteristika domácí péče
Domácí péče je definována Světovou zdravotnickou organizací (WHO – 1993) jako jakákoliv forma péče poskytována lidem v jejich domovech. Patří k ní zajišťování fyzických, psychických, paliativních a duchovních potřeb.
 
Hlavní složky domácí péče:
- agentura domácí ošetřovatelské péče,
- pečovatelská služba (sociální oddělení města, ČČK, komunitní centra, atd.),
- rodinní příslušníci,
- lékař prvního kontaktu.
 
Na rozvoj domácí péče má vliv mnoho společenských faktorů:
- stoupající náklady na zdravotní péči,
- populační stárnutí,
- rostoucí poptávka veřejnosti po službách v domácím prostředí,
- rozvoj moderních technologií,
- politické faktory - změny zdravotnických systémů, iniciativy samospráv, neziskový sector.
 
Cílem domácí péče je:
  • pomáhat jednotlivci a jeho rodině dosáhnout tělesného, duševního a sociálního zdraví a pohody
    v souladu s jejich sociálním prostředí;
  • zachovat kvalitu života a umožnit nemocným v terminální fázi života umírat v kruhu svých blízkých
    a ve svém domácím prostředí;
  • zabezpečit komplexní péči v koordinaci s ústavní;
  • udržovat a zvyšovat soběstačnost klienta v běžných denních činnostech;
  • edukovat klienta a jeho rodinu k zodpovědnosti za vlastní tělesné a duševní zdraví;
  • zajišťovat dodržování léčebného režimu a snižovat negativní vliv onemocnění na celkový zdravotní
    a duševní stav pacienta i rodiny.
 
Kvalita komplexní domácí péče je přímo ovlivňována základními principy, které vycházejí z filozofie domácí péče:
- humanizace zdravotní péče,
- orientace na občana (zdravého a nemocného),
- respektování základních lidských práv,
- chápání lidské bytosti ve vztahu s prostředím,
- komplexnost (integrace zdravotní a sociální péče),
- standardizace ošetřovatelských činností a sociálních intervencí,
- efektivní a cílené využití finančních prostředků určených na zdravotní a sociální služby,
- kontinuální odborový růst a celoživotní vzdělávání poskytovatelů domácí péče.
 
Výhody domácí péče:
- ekonomičnost
- víceoborovost
- individualizovaná péče
- komplexnost
- dlouhodobá péče
- podpora zdraví.   
 
Domácí péče v komunitním ošetřovatelství
Nejširší a všeobecně akceptovaná definice domácí ošetřovatelské byla vyhlášena v roce 1980: „Domácí ošetřovatelská péče je součástí kontinuální zdravotní péče, pomocí které se poskytují zdravotní, sociální a podporní služby jednotlivcům a rodinám v místě jejich bydliště a v komunitě s cílem podpory, udržování nebo navrácení zdraví, nebo alespoň dosažení maximálně možné úrovně nezávislosti při současném minimalizovaní důsledků neschopnosti
a nemoci včetně terminálních stavů.“

Ošetřovatelská péče v kontextu:
  • primární zdravotní péče, je poskytována v rámci prvního kontaktu členů společnosti se zdravotními službami v komunitě;
  • sekundární zdravotní péče je realizována v institucích;
  • smyslem terciární zdravotní péče je dokončit terapeutický proces a zlepšit zdravotní stav nemocného.
 
Přímá péče
- sestra v přímém kontaktu s pacientem, jeho rodinou, vše co se vztahuje k aktuálním fyzickým aspektům ošetřovatelské péče,
- k přímé péči patří také edukace klienta a jeho rodiny.

Nepřímá péče
- aktivity poskytované v rámci nepřímé péče se týkají především zkvalitňování a koordinace péče např. dokumentační
  práce, konzultace sestry s ostatními odborníky, multidisciplinární spolupráce aj.

Krátkodobá péče
- např. příprava na porod, péče v šestinedělí, pooperační péče.

Dlouhodobá péče
- např. péče o chronicky nemocné, staré lidi, umírající.
 
Podle zaměření a obsahu činnosti bývá domácí péče členěna na:
- epizodickou - klientovi je poskytovaná léčebná péče v rámci sekundární a terciární prevence,
- distribuční - péče je zaměřena na podporu zdraví, prevenci nemocí.
 
Domácí péče v České republice
Domácí péče je v ČR podle vyhlášky MZ ČR č. 55/2011 o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků formálně evidována jako odbornost 925 – domácí zdravotní péče je indukovanou formou zdravotní
a sociální péče poskytovanou ve vlastním sociálním prostředí.

O jejím obsahu, rozsahu i frekvenci rozhoduje ošetřující lékař (praktický lékař) nebo ošetřující lékař za hospitalizace
– ten pak maximálně po dobu 14 dní po ukončení hospitalizace.
Na základě doporučení a dle aktuálního stavu klienta je poskytována základní zdravotní a sociální péče (zajištění osobní hygieny, prevence dekubitů, příjem tekutin aj.), odborná zdravotní a sociální péče (odběry biologického materiálu, převazy, aplikace injekcí, edukace klienta, sledování vitálních funkcí aj.) a specializovaná zdravotní péče (aplikace diagnostických přístrojů, podpůrná psychoterapie aj.).

Snahou domácí péče v České republice je zajistit integrovanou formu zdravotní péče a sociální pomoci.
 
Formy domácí péče:
- akutní domácí péče (domácí hospitalizace)
je indikována u klientů s akutním krátkodobým onemocněním, které nevyžaduje jeho hospitalizaci, nebo jako alternativa hospitalizace;

- dlouhodobá domácí péče komplexní,
bývá poskytována v rozsahu měsíců až několika let;

- preventivní domácí péče
je určena klientům, u nichž doporučí ošetřující lékař v pravidelných intervalech preventivní monitorování zdravotního a duševního stavu;

- domácí hospicová péče
zahrnuje péči o klienty v preterminálním a terminálním stádiu života - lékař předpokládá ukončení jejich terminálního stavu přibližně do následujících šesti měsíců;

- domácí péče ad hoc (jednorázová)
je mimořádně alternativní využití domácí péče pro provedení jednorázových výkonů sestrami z ordinace praktických lékařů např. jednorázová aplikace injekce.
 
Financování domácí péče
Fond veřejného zdravotního pojištění dle vyhlášky MZČR č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami; přímou platbou klienta; sponzorskými dary, z nadací a grantů.
 
Síť zařízení domácí péče
Je zajištěna podle § 46 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. S ohledem na indikační skupiny pacientů v domácí péči je žádoucí zajistit nepřetržitou dostupnost 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. 
 
Činnost a cíle agentur domácí péče:
- napomáhat rozvoji domácí zdravotní péče v rámci komunitní péče;
- získávat laickou i profesionální veřejnost;
- garantovat odbornou a etickou úroveň;
- podporovat další vzdělávání poskytovatelů domácí péče;
- provádět a podílet se na výzkumu v oblasti domácí péče;
- hledat nové metody pro zlepšení kvality a efektivity domácí péče;
- spolupracovat se všemi odbornými společnostmi, profesními organizacemi pracovníků ve zdravotnictví a sociální 
  péči;
- spolupracovat s MZ, MPSV a s dalšími institucemi státní správy, s veřejnoprávními institucemi;
- zajistit maximální rozsah, dostupnost, kvalitu a efektivitu zdravotní péče a pomoci klientům, kterým je tato péče
  poskytována;
- eliminovat vliv infekcí spojených se zdravotní péčí a iatropatogenního poškození;
- zajišťovat dodržování léčebného režimu.
 
Personální zajištění a technické vybavení
Je zajišťována multidisciplinárním týmem kvalifikovaných pracovníků poskytujících péči dle aktuálního stavu klienta (rodina, sestra, lékař, fyzioterapeut, ergoterapeut, sociální pracovník).
 
Kontrola kvality domácí péče
Agentury musí být registrovány u pověřeného úřadu státní správy, který dohlíží na dostupnost a kvalitu poskytované péče; kvalitu péče určují ošetřovatelské standardy.
 
Trendy vývoje domácí péče a výzkum:
- posílení významu domácí péče;
- zlepšování zdravotního stavu populace se zaměřením na podporu a obnovu zdraví a kvalitu života;
- rozvoj metod prevence patologického stárnutí a stáří, edukace populace v racionální výživě, pohybové terapii;
- rozvoj domácí a hospicové péče;
- snižování nákladů na zdravotní péči.

Výzkum domácí peče je součástí výzkumu ve zdravotnictví.