Vyziva_a_dietetika
6.5 Obezita
6.5 Obezita
Obezita patří v současné době k nejzávažnějším problémům v průmyslově vyspělých zemích. Každoročně se zvyšuje procento populace trpící obezitou. Stále častěji jsou postiženy mladší jedinci a děti. Obezitou se rozumí vyšší stupeň nadváhy. Definuje se jako nahromadění tukové tkáně, která vzniká pozitivní energetickou bilancí. Je to stav, kdy jedinec přijímá stravou větší množství energie než je schopen spotřebovat. Tato nadbytečná část přijaté energie se ukládá ve formě zásobního tuku. Obézní jedinci mají obvykle malý objem svalové hmoty, způsobený kombinací nekvalitní výživy (nadbytek cukrů a tuků) a nedostatkem pohybové aktivity. Obezita vzniká interakcí genetických a zevních faktorů. Normální podíl tuku v ženském těle je 25-30 % a u mužů 20-25 %.
Příčiny vzniku obezity
Nejčastější příčinou nadváhy a její závažnější formy obezity je nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie. Tato nerovnováha může být zapříčiněná: nadměrným příjmem energie - hlavně zvýšeným příjmem tuků – mají dvakrát více energie, než bílkoviny a cukry nebo nedostatečným výdejem energie – většinou způsobený nedostatkem tělesné aktivity a sedavým způsobem života. Ve většině případů se jedná o kombinaci obou výše zmíněných příčin. Na příčině vzniku obezity se podílejí například níže uvedené rizikové faktory.
Genetické dispozice
U dětí obézních rodičů je pravděpodobnost vzniku obezity mnohem vyšší než u potomků rodičů s normální hmotností. Pokud jsou obézní oba rodiče, je pravděpodobnost výskytu obezity u jejich potomka velmi vysoká. Je možné toto riziko snížit zvýšeným dodržováním správných stravovacích návyků a dostatkem pohybové aktivity.
Hormonální vlivy
Často je jim přisuzována odpovědnost za vznik obezity, ale účastní se na něm v méně než 1 % případů. Je to především díky snížené funkci štítné žlázy a zvýšenou hladinou hormonů kůry nadledvin.
Metabolické vlivy
Energetické nároky organizmu určuje jeho tělesná hmotnost, pohlaví a stupeň tělesné aktivity. Existují individuální, převážně geneticky kódované faktory, které energetickou rovnováhu narušují. To je důvodem toho, že se obezita může objevit i u lidí, kteří skutečně nekonzumující více jídla jako ostatní. Tito lidé by se měli více pohybovat a dávat si větší pozor na skladbu svého jídelníčku.
Léky
Některé léky mohou zvyšovat chuť k jídlu a přispívat tak k rozvoji nadváhy. Patří k nim antidepresiva, neuroleptika, kortikoidy a jiné.
Psychogenní faktory a jídelní zvyklosti
U obézních lidí muže dojít ke zvýšení příjmu potravy v závislosti na zevních signálech a emočním vypětí (reakce na stres, napěti, deprese, osamělost). Tělesná hmotnost závisí na stravovacích zvyklostech. V rodině se člověk naučí nevhodným stravovacím návykům, díky nim pak musí bojovat s nadbytečnými kilogramy. Vrůstající počet případů obezity je v největší míře přičítán životnímu stylu s nedostatkem pohybu a tedy nedostatečným energetickým výdejem a nedostatečně kvalitě výživy.
Obezita u dětí
Nejhůře se upravuje obezita získaná v prvních letech života při překrmování dítěte. Obezita již v dětském věku představuje zdravotní rizika – zatížení kosterního svalstva a svalového systému, což vede k vybočení páteře, v některých případech se objevuje hypertenze. Neopomenutelné jsou psychické změny, ke kterým u obézních dětí dochází. Mnoho obézních dětí trpí pocity méněcennosti. Dítě se stáhne do ústraní, aby se vyhnulo posměchu žáků. Dívky si uvědomují, že jsou pro chlapce méně atraktivní. Otylé děti nejvíce trápí pohyb a ze školních předmětů je to tělesná výchova. Aby se dítě vyhnulo posměchu žáků, odmítá se pohybovat, neboť je neobratné má špatné známky z tělesné výchovy. I učitelé jim někdy dávají najevo svou nespokojenost, tím se prohlubuje averze otylých dětí k pohybovým aktivitám, které by tak moc potřebovalo. Rodiče často tvrdí, že jejich obézní děti jí málo. Spíše se ale jedná o jídelní chaos. Děti často nesnídají, údajně nemají čas, nejsou na snídaně zvyklé. Oběd ve školní jídelně se někdy vymyká dietním normám. Některé děti oběd odmítají, takže přijdou vyhladovělé domů a teprve tam snědí „vše co najdou“. Často se jedná o různé sušenky, čokolády, bonbóny. Velkým nešvarem je pití sladkých nápojů. V těchto rodinách dochází k nadměrné konzumaci jídla k večeři. Vyšší je také konzumace různých pochutin večer při sledování televize. Z tohoto důvodu je dobré, upravit stravovací návyky celé rodiny. Dítě se musí naučit jíst 5krát denně. Dítě musí během dne dostávat všechny potřebné látky. Předcházet dětské obezitě můžeme tedy tím, že zamezíme špatnému osvojení stravovacích a pohybových návyků. Pokud jsou již nevhodné návyky osvojeny, měly by být za včas změněny. Neměli bychom doufat, že dítě z obezity vyroste.
Diagnostika obezity
Obezitu nejčastěji posuzujeme podle BMI (body mass index). Nadváha je definována rozmezím 26-35 kg/m2 pro muže a hodnotami 27-35 kg/m2 pro ženy. Těžká obezita je pak dána hodnotami BMI větší než 35 kg/m2 (viz kapitola č. 7).
Léčba obezity
Léčba obezity je založena na změně stravovacích návyků a zvýšení pohybové aktivity. Jednoznačně je nutné snížit celkový energetický příjem. To znamená omezit příjem tuků a cukrů, ale také alkoholu, zejména piva. Je žádoucí zvýšit příjem zeleniny, ovoce a kvalitní bílkoviny, zvýšit i příjem neslazených tekutin. Dále je nutné zvýšit výdej energie pohybovou aktivitou. Podstatně lepší výsledky přináší pravidelná fyzická aktivita, cvičení, změněný životní styl. K omezení energetického příjmu mohou pomoci i léky. Ty mohou blokovat aktivitu gastrické a pankreatické lipázy a snížit tak množství tuků vstřebatelných ve střevě. Zamezí se tak nadbytečnému příjmu substrátů, jež mají nejvyšší energetickou hodnotu. Další skupina léků je založena na potlačení pocitu hladu. Chirurgická léčba je indikována v případech, kdy u obézního selhala konzervativní léčba i přes snahu samotného nemocného. K nejčastějším výkonům patří bandáž žaludku. Do komplexní léčby obézního pacienta patří i kognitivně behaviorální přístup prováděný psychology. Lázeňské krátkodobé pobyty mají význam pro edukaci a nastartování procesu hubnutí.