Vyziva_a_dietetika
6.1 Mentální anorexie
6.1 Mentální anorexie
Mentální anorexie je porucha charakterizována zejména úmyslným snižováním tělesné hmotnosti. Jedná se o psychogenní poruchu. Hlavním příznakem je změna postoje k příjmu potravy. Je narušeno vnímání hladu a sytosti. Mentální anorexie se někdy objevuje v podobě infantilní anorexie u dětí předškolního věku. Onemocnění postihuje především dívky a ženy ve věku 13 až 20 let, ale postupně dochází ke snižování věkové hranice postižených. Výjimečně se může porucha objevit i po čtyřicítce či padesátce. V současné době je zaznamenáván výskyt této nemoci také u chlapců a mužů.
K příčině onemocnění někdy stačí výskyt obezity v rodině, dívka má strach, aby nedopadla jako její rodiče, tak začíná svůj příjem potravy kontrolovat. Predisponujícím faktorem je také struktura rodiny. Zpravidla se jedna o rigidní organizaci rodiny, kde její členové ve snížené míře vyjadřují své emoce. Rodina není moc schopna řešit konfliktní situace. Taktéž se může jednat o dívku, na kterou rodiče nemají čas, je bezproblémová a tímto způsobem se snaží na sebe upoutat pozornost. Většinou se jedná o dívky, které jsou poslušné, úspěšné v oblasti školní i zájmové, často usilují o dokonalost a jsou velmi zodpovědné.
Zpočátku onemocnění se dívky snaží zabránit ztloustnutí. Často se jedná pouze o domnělé přibývání na hmotnosti nebo o fyziologický vývoj sekundárních pohlavních znaků. Pacientky odmítají jídlo, až se u nich vyvine nechutenství. Anorektici neodmítají jídlo proto, že by neměli chuť, ale proto, že nechtějí jíst. Jejich averze k jídlu je projevem nesmiřitelného a narušeného postoje ke své tělesné hmotnosti, proporcím a k obezitě.
Diagnostická kritéria mentální anorexie lze shrnout do tří základních znaků:
1. Aktivní udržování abnormálně nízké tělesné hmotnosti (pod patnáct procent normální tělesné váhy, což u starších dívek odpovídá váze nižší než 17,5 BMI).
2. Strach z tloušťky trvající přes velmi nízkou tělesnou hmotnost.
3. Amenorea u žen - pokud neužívají hormonální přípravky (KRCH, 2008, s. 22).
Diagnostická kritéria dle DSM-IV (americká národní klasifikace mentálních poruch):
1. Odmítání udržet si vyšší tělesnou hmotnost než je minimální úroveň pro danou věkovou skupinu a výšku (například hubnutí, jehož důsledkem je pokles a udržení hmotnosti o 15 % pod odpovídající normou), nebo nedostatečný váhový přírůstek během růstu (jehož důsledkem je tělesná hmotnost o 15 % nižší, než je norma odpovídající výšce a věku).
2. Intenzivní obava (strach) z přibírání na váze a ze ztloustnutí, a to i v případě, že jsou pacientky velmi vyhublé.
3. Narušené vnímání vlastního těla (tělesné hmotnosti a tvaru postavy), nepřiměřený vliv tvaru postavy a hmotnosti na vlastní sebehodnocení, nebo popírání závažnosti vlastní nízké tělesné hmotnosti.
4. U žen absence minimálně tři měsíce za sebou následujících menstruačních cyklů, pokud není další důvod vynechání menstruace (primární nebo sekundární amenorea). (Za amenoreu je považován stav, kdy žena má menstruaci pouze při podávání hormonů, například estrogenu) (KRCH, 2005, s. 17).
Klinické příznaky
V počátcích se organizmus přizpůsobuje sníženému příjmu potravy. Sníží se především tvorba bílkovin a metabolický obrat. Objeví se hypotermie, bradykardie, hypotenze, hypokalémie. Mění se endokrinní funkce, což se následně projeví
i v dalších příznacích, například se objevuje ztráta menstruačního cyklu. Postupně se snižuje tělesná hmotnost, mnohdy ve finále dosahuje hodnot okolo 30 kg i méně. Klesá sexuální apetit. Objevuje se suchá kůže.
i v dalších příznacích, například se objevuje ztráta menstruačního cyklu. Postupně se snižuje tělesná hmotnost, mnohdy ve finále dosahuje hodnot okolo 30 kg i méně. Klesá sexuální apetit. Objevuje se suchá kůže.
Průvodní znaky anorexie:
- ztráta 15 a více procent z normální tělesné hmotnosti,
- pravidelný denní příjem nižší než 1 000 kalorií,
- ztráta menstruace (běžný průvodní znak hladovění, protože tělo si nemůže dovolit
ztrácet živiny menstruačním krvácením),
- odmítání udržet si minimální tělesnou hmotnost (snaha zhubnout i přes nízkou tělesnou hmotnost),
- jídlo je vnímáno jako nepřítel,
- pocit, že dieta ovládla celý život dotyčné osoby,
- neustálé cvičení, někdy i pozdě v noci nebo v jinou zvláštní dobu,
- procházení při jídle,
- osoba hned po jídle (nebo pokud byla donucena jíst) pospíchá od stolu, aby mohla zvracet,
- záchvaty přejídání anebo období přejídání a následného pročišťování, střídaná obdobím hladovění,
- neustálý strach z přibývání na váze,
- dotyčná osoba si o sobě myslí, že je tlustá, i když jiní tento názor nesdílejí,
- intenzivní strach z nadváhy, i když dotyčná osoba není silná, nebo dokonce ztrácí váhu apod.
Následky spojené s mentální anorexií
V rodinách postižených mentální anorexii jsou velmi často narušené rodinné vztahy. Nemocný se uzavírá sám do sebe, dochází k sociální osamělosti a narušení přátelských vztahů. Dívky bývají depresivní. Tento stav je velmi úzce spjat s hladověním. Často se objevují poruchy spánku a koncentrace. Hladovění vede k nedostatku živin a vitaminů. Nastává celkové oslabení obranyschopnosti organizmu. Dochází k odvápnění kosti, což má za následek časté zlomeniny. Menstruace bývá nepravidelná a může její úplné vymizení. Dívky bývají zimomřivé, trpí nízkým tlakem a mají sníženou teplotu. Objevují se srdeční potíže, nepravidelný tep, arytmie. Častá bývá zvýšená kazivost zubů, lámání nehtů a vlasů, zažloutlá a praskající pleť.
Léčba
Léčba je velmi zdlouhavá a komplikovaná. Mnohdy bez úspěchu. Některé stavy končí v psychosomatické invaliditě, popřípadě smrtí. Při léčbě je nepostradatelná mezioborová spolupráce – lékař, psycholog, sestra, nutriční terapeut a další. Usilujeme o změnu ve vnímání sama sebe, změnu postoje k jídlu, nabytí sebevědomí a nezávislosti. Využívá se psychoterapeutických metod. Pacienty se snažíme odpoutat od zvýšené pozornosti ke svému chování za účelem hubnutí.
Léčebná výživa a její úkoly:
- úprava vodního a elektrolytového hospodářství,
- pravidelný příjem potravy,
- zastavení úbytků tělesné hmotnosti,
- respektovat pacientovy preferované potraviny,
- zvýšení příjmu bílkovin, vitaminů a minerálních látek,
- motivace k dodržování dietních opatření, zaměření na hodnotnou stravu,
- v případě potřeby zahájit jiné formy výživy (enterální výživy, parenterální výživa).