Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi

3.6.1 Modely výuky

3.6.1 Modely výuky
 
  
Modely výuky:
v průběhu dějin vznikly jednotlivé pedagogické koncepce, které řešily různě hlavní vztah učitele a žáka ve výuce:
1. Model esencialistický, herbartovský, pedeutocentrický chápe výuku jako předávání poznatků (učitel předává poznatky žákům, žák pasivně, receptivně přijímá a shromažďuje předkládané poznatky):
- učení se opírá hlavně o paměť a o názornost,
- rozhodujícím činitelem je učitel,
- graficky můžeme tento model znázornit kružnicí, jejímž středem je učitel.
  
2. Model pragmatický, deweyovský, pedocentrický vznikl jako protiklad předchozího systému, ale zašel do opačné krajnosti tím, že středem veškeré pedagogické činnosti učinil žáka:
- výuka se chápe jako samoučení, při němž si žák svou činností osvojuje především ty poznatky, které ho zajímají a které považuje za prospěšné, utilitární,
- graficky můžeme tento model znázornit kružnicí, jejímž středem je žák.
 
3. Model interaktivní
- podle tohoto modelu plní jak učitel, tak také žák ve výuce nepostradatelnou, nenahraditelnou, specifickou roli (funkci),
obě role (funkce) jsou pro úspěšnost výuky nenahraditelné, jsou také nezaměnitelné, poněvadž učitel organizuje proces.