Zdravotnicka_psychologie
2.1.3 Stres coby důsledek, stresová reakce (R)
2.1.3 Stres coby důsledek, stresová reakce (R)
V tomto pojetí je stres vnitřní reakcí, již v organismu vyvolá stresující událost. Stresem se zde rozumí stresová reakce.
Stresová reakce je chápána v souladu s evoluční teorií jako adaptační mechanismus, kdy organismus reaguje na změny v prostředí (představující hrozbu, nebezpečí nebo určitou výzvu) stavem zvýšené fyziologické a psychické excitace (arousalu, vybuzení). Tato komplexní reakce mu umožňuje, aby zaměřil na tyto změny okamžitě svoji pozornost a rychle a energicky na ně reagovat.
Vezmeme-li v úvahu rozmanitost stresorů, lišících se co do intenzity, délky trvání i kvality, nepřekvapí nás, že je “stres” poměrně volným, ne příliš přesným označením pro řadu odlišných procesů. Ve skutečnosti nejde o jednotnou stresovou reakci, ale o řadu volně spolu souvisejících fyziologických a psychologických procesů, jež zjišťujeme indikátory
- sahajícími od biochemických změn krve (například změněná hladina adrenalinu nebo imunoglobinů)
- přes indikátory fyziologického arousalu autonomní nervové soustavy (tep, dech)
- k objektivně pozorovatelným projevům (třes, chaotické motorické aktivity)
- a subjektivním prožitkům (úzkost, deprese atp.).
Tyto indikátory reflektují odlišné úrovně analýzy, fyziologickou a psychologickou. Jejich vzájemné vztahy jsou stále málo objasněny. Z tohoto, co je známo, je zřejmé, že tyto odlišné indikátory stresu spolu nekorelují příliš silně a že je někdy obtížné stanovit, který z nich by měl být pokládán za validní indikátor stresu.
Psychologové zpravidla zdůrazňují emocionální komponenty tohoto stavu, jimiž jsou nejčastěji úzkost, napětí (tenze), hněv, smutek, deprese atp.
Jednotlivé symptomy, jež jsou sdruženy ve stresové reakci, mohou mít i jiné příčiny než je působení stresoru (autogenní, endogenní deprese). Pro stres je však typické to, že je reakcí na vnější stresory.
Dimenze stresové reakce
Různé stresory mají pro organismus různé důsledky. Například výhra v loterii nebo navázání partnerského vztahu jsou události, které vyžadují změnu ve struktuře našeho života a nové adaptace, jejich důsledky jsou však zpravidla příznivé. Proto někteří autoři rozlišují mezi kladným stresem (eustresem) a záporným stresem (distresem).
Eustres je chápán jako stres, který zlepšuje kvalitu života a napomáhá rozvoji zdravých adaptačních mechanismů osobnosti.
Distres je naopak stresem, který provázejí nejrozmanitější psychosomatické problémy.
Můžeme rozlišit rovněž mezi některými kvantitativními atributy stresu. Například
- podle intenzity stresové reakce
- podle rychlosti stresové reakce
- podle rychlosti návratu do původního stavu po ukončení působení stresoru (doba rekuperace)
- podle délky trvání stresové reakce lze rozlišit krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý (chronický) stres.