Zdravy_zivotni_styl
2 Zdraví a determinanty ovlivňující zdraví
2 Zdraví a determinanty ovlivňující zdraví
2.2 Testovací otázky
Definice zdraví. Definice zdravého způsobu života. Definice determinant zdraví
Zdraví je v ústavě České republiky stanoveno jako jedno z lidských práv. Zdraví lze jen obtížně definovat a měřit. Snadnější je to s nemocemi. Úroveň zdraví obyvatelstva je proto obyčejně vyjadřována mírami „negativního zdraví“, tzn. nemocností a úmrtností (viz kapitola 3 Ukazatele zdravotního stavu populace).
Zdraví má mnoho aspektů, jejichž důležitost se mění v různých historických obdobích, v průběhu života lidí, v závislosti na kultuře, ekonomice, rozvoji medicíny i celé široké péče o zdraví a v návaznosti na mnoho dalších okolností.
Nejčastěji citovaná definice zdraví je uvedena v preambuli Ústavy Světové zdravotnické organizace, která byla podepsaná dne 22. července 1946 se zástupci 61 států a vstoupila v platnost na základě ratifikace 26 signatářských států dne 7. dubna 1948.
Zdraví
Nejčastěji citovaná definice zdraví zní „Zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady.“
Tato definice zahrnuje tři základní aspekty zdraví:
1. Fyzické nebo tělesné zdraví - obvykle se dává do souvislosti s nepřítomností nemoci nebo vady a znamená udržení fyziologických funkcí orgánů a biologickou integritu jedince jako celku.
2. Psychické nebo duševní zdraví - zahrnuje i emocionální zdraví, vztahuje se k intelektuálním schopnostem a k subjektivnímu hodnocení vlastního stavu.
3. Sociální zdraví - se týká schopnosti navazovat sociální kontakty, rozvíjet uspokojivé vztahy a zvládat sociální role.
Zdraví se týká nás všech. Zdraví je cennou hodnotou individuální i sociální, která výrazně ovlivňuje kvalitu života. Zdraví patří k prioritám jednotlivce, rodiny i společnosti, je základním předpokladem sociální i ekonomické úspěšnosti a podmínkou kvality života.
Zdraví lidí je podmíněno tím, zda a do jaké míry dokáží k ochraně, udržení a rozvoji svého vlastního zdraví přispět jednotliví občané a jakou oporu najdou u všech ostatních i v celé společnosti.
Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha faktorů. Obecně je nazýváme determinanty zdraví.
Determinanty zdraví jsou faktory, které působí na zdravotní potenciál a mohou jej ovlivnit buď pozitivně např. zvýšením odolnosti vůči nemoci, flexibilnější adaptací na měnící se podmínky, nebo negativně např. snížením odolnosti nebo vznikem nemoci při selhání adaptačních mechanizmů.
Zdravý způsob života
Zdravý způsob života zahrnuje vyrovnanýa pravidelný denní režim (dodržování zásad zdravé životosprávy, dostatek spánku, pravidelné stravování), dostatek pohybové aktivity (sportování, aktivní formy využívání volného času), dodržování zásad osobní hygieny (péče o čistotu celého těla, oděvu a obuvi), duševní pohodu, snížení (omezení) přetěžování (dodržování zásad duševní hygieny), co nejmenší styk se škodlivinami prostředí (ochranu před působením znečištěného životního prostředí), ochranu před úrazy a nakažlivými nemocemi, dostatečnou a plnohodnotnou výživu, odpovědné chování v nejrůznějších životních situacích, odolnost vůči škodlivým vlivům a návykům (kouření, alkohol nebo jiné drogy) a pohodu v mezilidských vztazích.
Již v druhé polovině 20. století bylo studiemi prokázáno, že nemoci, zvláště chronické, jsou způsobeny více faktory (teorie multikauzality), což vyvolalo posléze všeobecný zájem o zdravý životní styl. Velkým úspěchem bylo všeobecné přijetí názoru, že civilizačním nemocem jako jsou kardiovaskulární či onkologické choroby, je možné předcházet změnou chování. Odborníky byla zpracována konkrétní doporučení týkající se výživy, fyzické aktivity, kouření a pití alkoholu, což mělo dramatický vliv na zlepšení zdraví populace ve většině vyspělých západoevropských zemí. Začal být kladen důraz na zdravý životní styl jako hlavní determinantu zdraví. Další vědecké důkazy však přinesly poznání, že existují silné vazby mezi životním stylem a životními podmínkami. Nižší socioekonomický status vede ke špatnému zdraví. Materiální podmínky tudíž ovlivňují zdraví přímo a též prostřednictvím sociálního a pracovního prostředí.
Vedle behaviorálních faktorů ovlivňujících zdraví se dalším klíčovým ideovým zdrojem podpory zdraví stal koncept sociálních determinant zdraví. Dnes je prokázáno, že různé kulturní, sociální i etnické skupiny se liší v tom, čemu ve vztahu ke zdraví přikládají význam, a že tato přesvědčení se významně odrážejí v jejich životním stylu.
Důležitou roli hraje také systém zdravotní péče.
Vliv jednotlivých determinant na zdraví
Mezi základní determinanty patří:
- Faktory životního a pracovního prostředí (např. kvalita ovzduší, vody a potravin, klimatické podmínky, záření, hluk, chemické látky, biologické faktory…)
- Genetické faktory (vrozené vady, dispozice ke vzniku nemoci, úroveň intelektových schopností, rozdíly ve zdraví mužů a žen…)
- Životní styl (způsob života) (např. životní úroveň, sociální faktory, nezaměstnanost, způsob práce, stres, úroveň vzdělání, způsob stravování, úroveň pohybové aktivity, abusus drog či alkoholu, kouření, postoj k vlastnímu zdraví a péče o něj…)
Pokusíme-li se kvantifikovat vliv takto definovaných determinant, pak faktory životního prostředí ovlivňují zdraví z cca 15-20 %, genetické faktory z cca 10-15 %, skupina faktorů životního stylu celými 50-60% a efektivita, kvalita a dostupnost zdravotní péče ovlivňuje zdravotní stav „jen“ cca z 10-15 %.
Tyto čtyři zmíněné determinanty zdraví je možné tedy znázornit jednoduchým schématem (obr. 2). Pokud bychom vyšli z předpokladu, že zdraví lze zhruba ze 70 % ovlivnit zlepšením životního prostředí a zdravějším chováním lidí, pak je zřejmé, že dosud se této oblasti věnuje jen poměrně malá pozornost.
Obr. 2. Základní determinanty zdraví a jejich vliv na zdraví v procentech
Význam, dynamika a validita jednotlivých determinant se v čase samozřejmě mění a také váha vlivu těchto čtyř základních skupin determinant zdraví je také v různých společnostech dle jejich vyspělosti odlišná.
Zdravotní stav každého jedince je závislý na vědomostech, znalostech a aktivní péči o vlastní zdraví. Nelze zcela spoléhat na zdravotní péči, která řeší především stavy, kdy již došlo k rozvoji určitého onemocnění. Základním úkolem každého jedince je prevence nemoci a na každém záleží, zda sleduje individuální změny svého zdravotního stavu ve všech projevech a symptomech. Úlohou všech zdravotníků je poskytovat kvalitní informace, jak o své zdraví nejlépe pečovat.
Faktory ovlivňující životní styl
Vnější faktory
- Ekonomické faktory
Dostatek finančních prostředků je jedním z předpokladů pro zajištění podmínek zdravého životního stylu.
- Sociální faktory
Do životního stylu se výrazně promítá vliv společnosti, přičemž obecně platí, že příslušníci určité sociální vrstvy žijí přibližně stejným životním stylem s individuálními odlišnostmi.
- Geografické vlivy
Vliv zeměpisného pásma (klima), kde jedinec trvale žije, nepochybně ovlivňuje jeho životní styl.
- Etnická příslušnost
Nezanedbatelný vliv na životní styl mají různé tradice a zvyklosti.
- Rodinné vlivy
Důležitý je vliv rodiny, která ovlivňuje zejména v dětství charakter výživy, využívání volného času (sport, pohyb, relaxace) a další faktory, které výrazně určují zaměření pozdějšího životního stylu mládeže.
Vědecké
- Úroveň vědeckého poznání
Významným faktorem je též úroveň vědy, která nabízí nejnovější odborné poznatky a ovlivňuje tím jednak chování lidí, jednak zvyšuje kvalitu nabízené lékařské péče.
- Pracovní podmínky
Pracovní podmínky mohou být příčinou vážného poškození zdraví. Zdravotní rizika je třeba chápat také z hlediska psychologického, kdy mobing, bossing a šikana nejrůznějšího druhu jsou častým jevem provázejícím pracovní proces.
Vnitřní faktory
- Psychologické faktory
Osobnost jedince a jeho psychika hraje velmi důležitou roli v případě zdraví prospěšného chování, ale i v případě negativních návyků a chování poškozujícího zdraví.
- Zdravotní stav
Dlouhodobá a trvalá zdravotní omezení limitují výkon zdraví prospěšných aktivit, zejména snižují úroveň pohybové aktivity a často omezují i kvalitu stravování.
- Úroveň vzdělání
Aktuální vědecky podložené informace týkající se jednotlivých oblastí životního stylu pomáhají realizaci zdraví prospěšného chování.
Literatura:
- Ekonomické faktory
Dostatek finančních prostředků je jedním z předpokladů pro zajištění podmínek zdravého životního stylu.
- Sociální faktory
Do životního stylu se výrazně promítá vliv společnosti, přičemž obecně platí, že příslušníci určité sociální vrstvy žijí přibližně stejným životním stylem s individuálními odlišnostmi.
- Geografické vlivy
Vliv zeměpisného pásma (klima), kde jedinec trvale žije, nepochybně ovlivňuje jeho životní styl.
- Etnická příslušnost
Nezanedbatelný vliv na životní styl mají různé tradice a zvyklosti.
- Rodinné vlivy
Důležitý je vliv rodiny, která ovlivňuje zejména v dětství charakter výživy, využívání volného času (sport, pohyb, relaxace) a další faktory, které výrazně určují zaměření pozdějšího životního stylu mládeže.
Vědecké
- Úroveň vědeckého poznání
Významným faktorem je též úroveň vědy, která nabízí nejnovější odborné poznatky a ovlivňuje tím jednak chování lidí, jednak zvyšuje kvalitu nabízené lékařské péče.
- Pracovní podmínky
Pracovní podmínky mohou být příčinou vážného poškození zdraví. Zdravotní rizika je třeba chápat také z hlediska psychologického, kdy mobing, bossing a šikana nejrůznějšího druhu jsou častým jevem provázejícím pracovní proces.
Vnitřní faktory
- Psychologické faktory
Osobnost jedince a jeho psychika hraje velmi důležitou roli v případě zdraví prospěšného chování, ale i v případě negativních návyků a chování poškozujícího zdraví.
- Zdravotní stav
Dlouhodobá a trvalá zdravotní omezení limitují výkon zdraví prospěšných aktivit, zejména snižují úroveň pohybové aktivity a často omezují i kvalitu stravování.
- Úroveň vzdělání
Aktuální vědecky podložené informace týkající se jednotlivých oblastí životního stylu pomáhají realizaci zdraví prospěšného chování.
Literatura:
HOLČÍK, J. Zdraví 21. Výklad základních pojmů. Úvod do evropské zdravotní strategie. Zdraví pro všechny ve 21. století. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2004. ISBN 80-85047-33-0.
HOCÍK, J. Zdravotní gramotnost a její role v péči o zdraví. MSD: Brno, 2009. ISBN 978-80-7392-084-5.
HOLĆÍK, J., KAŇOVÁ, P., PRUDIL, L. Systém, péče o zdraví a zdravotnictví. Brno: NCO NZO, 2005. ISBN 80-7013-417-8.
MARÁDOVÁ, E. Rodinná výchova: Zdravý životní styl I. Praha: Fortuna, 1998. ISBN 80-7168-513-5.
MARÁDOVÁ, E. Rodinná výchova: Zdravý životní styl I. Praha: Fortuna, 1998. ISBN 80-7168-513-5.
Internetové zdroje:
Definition of Health. In: WHO [online].© 2012 WHO. [vid. 3.9.2012]. Dostupné z: https://apps.who.int/aboutwho/en/definition.html.
HOLČÍK, J. Zdravotní gramotnost a její role v péči o zdraví. MSD:Brno, 2009. ISBN 978-80-7392-084-5.
NUTBEAM, B. Health promotion glossary. In: Health Promotion International. Vol.13, No 4, pg. 349-364. ISSN 0957-4824.
MARÁDOVÁ, E. Rodinná výchova: Zdravý životní styl I. Praha: Fortuna, 1998. ISBN 80-7168-513-5.
MARÁDOVÁ, E. Rodinná výchova: Zdravý životní styl I. Praha: Fortuna, 1998. ISBN 80-7168-513-5.
MARMOT, M., WILKONSON R.G. Social Determinants of Health- the solid Facts. 2nd ed. Denmark: WHO, 2003. ISBN 92-890-371-0.
Základní determinanty zdraví a jejich vliv na zdraví v procentech In: Zdraví 21. Výklad základních pojmů. Úvod do evropské zdravotní strategie.[online]. © 1996–2012 Masarykova univerzita. [vid. 3.9.2012]. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/z21/texty/vyklad_zakladnich_pojmu_21/doc/001-kap_1-6.doc