Zdravy_zivotni_styl
6.1.3 Zvýšená hladina krevních tuků
6.1.3 Zvýšená hladina krevních tuků
V krvi kolují tuky cholesterol, triglyceridy, fosfolipidy a mastné kyseliny. Z nich mají vysoký zdravotní význam cholesterol a triglyceridy, které jsou v úzkém vztahu k tvorbě aterosklerotických plátů a ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
Cholesterol je nezbytný pro výstavbu a funkci každé buňky, pro tvorbu řady hormonů a pro tvorbu žlučových kyselin v játrech.
Celkový cholesterol je základní orientační hodnota. Cholesterol se váže na bílkoviny a vytváří s nimi liporoteinové částice. Ty mají buď nízkou hustotu, tzv. LDL cholesterol (z anglického low density lipoproteins) nebo vysokou hustotu tzv. HDL cholesterol (z anglického high density lipoproteins). LDL lipoproteiny pomáhají usazování cholesterolu v cévách a podporují vznik aterosklerózy, zatímco HDL odnášejí cholesterol do jater, kde se odbourává.
Cílem prevence aterosklerózy je tedy snižování celkového cholesterolu a zejména nadměrně vysokých hodnot LDL cholesterolu a zvyšování hodnot HDL cholesterolu.
Triglyceridy jsou zásobárnou energie a jsou obsaženy v lipoproteinech s velmi nízkou hustotou a jsou tedy také ukazatelem kardiovaskulárního rizika.
Z hlediska rizika srdečního infarktu jsou stanovena rozmezí hodnot celkového cholesterolu a HDL cholesterolu.
Tabulka 4 Rozmezí hodnot celkového cholesterolu a HDL cholesterolu dle míry rizika IM
Míra rizika Celkový cholesterol (mmol/l) HDL cholesterol (mmol/l) |
Minimální <5,2 >1,5 |
Mírná 5,2–5,7 1,2–1,5 |
Zvýšená 5,8–6,2 0,9–1,2 |
Vysoká 6,3–6,7 0,6–0,9 |
Velmi vysoká >6,7 <0,6 |
Zdroj: KOMÁREK, PROVAZNÍK, 2011, s. 42
Bezpečná hodnota triglyceridů v krevní plasmě je <1,7 mmol/l u mužů a <1,2 mmol/l u žen.
Běžná, fyziologická hladina cholesterolu v krevní plasmě stoupá v průběhu života od 2,8 mmol/l u malých dětí po 6,2 mmol/l u starých lidí.
Neopominutelnou příčinou vysoké hladiny cholesterolu je genetická dispozice.
Výskyt u rodičů by měl být důvodem k ostražitosti u dětí.
Výživa má v prevenci zvýšené hladiny cholesterolu v krvi zásadní význam. Rizikem je strava s nadbytkem živočišných tuků a monosacharidů a nedostatek vlákniny. Na zvýšených hodnotách se podílí také přímá konzumace cholesterolu obsaženého v potravinách, i když závažnější je metabolická tvorba cholesterolu z přijatých tuků.
Závažný je též nedostatek tělesné aktivity a na rozvoj hypercholesterolemie má negativní vliv i kouření.
Základem prevence jsou zdravotně výchovná doporučení zaměřená na ozdravení výživy, zvýšení tělesné aktivity a výchovu k nekuřáctví. Vyšetřování cholesterolu by mělo být pravidelně prováděno u osob se zjištěnými nebo předpokládanými riziky. U lidí s hodnotami nad 6,2 mmol/l je nutno opakovat vyšetření po 3 měsících.
Přednostní vyšetření by mělo být provedeno u vysoce rizikových osob, mezi něž patří jedinci s hypertenzí, obezitou, diabetem, kuřáctvím, nedostatkem pohybu, rodinnou anamnézou předčasného úmrtí na koronární příhodu, infarkt myokardu a cévní mozkovou příhodu.
Při hodnotách cholesterolu nad 6,2 mmol/l je prvním léčebným krokem důrazné výživové doporučení spočívající v:
- redukci příjmu tuků tak, aby jejich podíl na celkovém energetickém příjmu byl maximálně 30 %, z toho podíl nasycených mastných kyselin 10 %
- snížení denního příjmu cholesterolu v potravě pod 300 mg
- omezení celkového energetického příjmu
- zvýšení příjmu zeleniny a ovoce tak, aby tvořily 50 % celkového denního příjmu potravy