Zdravy_zivotni_styl

10.1.5 Statistika nemocnosti a úmrtnosti na KVO v ČR

10.1.5 Statistika nemocnosti a úmrtnosti na KVO v ČR

Incidence kardiovaskulárních onemocnění (KVO) není zaznamenávána rutinní zdravotnickou statistikou. Informace o jejich výskytu pocházejí z různých speciálních šetření nebo z dat o dispenzarizaci nebo o hospitalizacích. Pro KVO je ročně v České republice hospitalizováno okolo 850.000 pacientů, nejčastějším důvodem je ischemická choroba srdeční. Pro hypertenzi je pod dohledem praktického nebo odborného lékaře 1,7 mil. pacientů, pro ischemickou chorobu srdeční téměř 800 tisíc, pro akutní infarkt myokardu 84 tisíc a pro cévní onemocnění mozku přes 260 tisíc. Hypertenze je nejčastější příčinou pracovní neschopnosti ze všech KVO.

U starších věkových ročníků jsou kardiovaskulární choroby a novotvary stále dominantní příčinou pracovní neschopnosti. Po období extrémní úrovně úmrtnosti na ICHS a kardiovaskulární onemocnění obecně v osmdesátých letech 20. století se Česká republika v devadesátých létech 20. století začala přibližovat k západoevropským státům a USA, kde se kardiovaskulární mortalita snižovala již od šedesátých a sedmdesátých let. Absolutní počty zemřelých na nemoci oběhové soustavy se snížily v ČR od roku 1989 o čtvrtinu. Mezi faktory, které se na poklesu mortality v zahraničí i v ČR nejvíce podílely, jsou zmiňovány přibližně stejnou měrou rizikové faktory ICHS (omezení kouření, kontrola cholesterolu a systolického krevního tlaku) a zlepšení medikamentózní, intervenční a chirurgické léčby ICHS (nové léčebné postupy, zvýšený počet kardiochirurgických operací, nové léky).

V posledních dekádách se zejména významně zvýšil počet kardiovaskulárních operací a aortokoronárních bypassů. Tento pokrok v diagnostice a terapii se projevil dramatickým snížením úmrtnosti na KVO, které se promítlo i do poklesu celkové úmrtnosti. Podobný vývoj byl i v 15 nejvyspělejších původních zemích EU (tzv. EU 15) a ČR proto za nimi nadále zůstává pozadu. Počet pacientů dispenzarizovaných pro hypertenzi však v ČR stále roste, v roce 2010 zhruba pětina registrovaných pacientů u praktických či odborných lékařů byli hypertonici oproti cca 15 % na konci 90. let minulého století a zhruba každý desátý pacient trpí ischemickou chorobou srdeční. Z registrovaných pacientů bylo v roce 2010 praktickým lékařem či specialistou v České republice sledováno pro hypertenzní nemoci 22 %, pro ischemické nemoci srdeční 10 % a pro cévní nemoci mozku 3 % pacientů. Každé ze zjištěných rizik vyžaduje intervenci, buď nefarmakologickou, behaviorální nebo farmakologickou. Je tedy nutno léčit všechny nemoci a poruchy, které jsou prokazatelné jako rizikové faktory, tj. klinická rizika.

Pro preventivní program, intervenci, je nutno především definovat pacienty vysoce rizikové. To jsou ti, kteří mají klinická rizika a vícenásobná rizika (kombinace více rizikových faktorů životního stylu). Ti by měli být zvlášť vedeni a sledováni a měla by jim být poskytnuta, kromě klinické léčby, výrazná pomoc při úpravě způsobu života. Dalším pacientům s rizikem nižším, zejména těm bez klinických rizik, by měla být poskytnuta doporučení zaměřená na eliminaci kouření, ozdravění výživy, snižování nadváhy, vhodnou pohybovou aktivitu a konzumaci alkoholu nevyvolávající zdravotní poškození. Prevence KVO dosáhla v posledních dekádách významného pokroku a je propracována do podrobných postupů.

Graf 1 Trend úmrtnosti na KVO v ČR v letech 1990 – 2010, muži