Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie

8.4 Plánování léčby

8.4 Plánování léčby
 
 
Cílem léčby zničit nádorovou populaci v ozařovaném objemu tkáně a současně co nejméně poškodit okolní tkáně a rizikové orgány. Rizikové orgány jsou orgány nacházející se v těsném sousedství nádoru, takže při radioterapii hrozí jejich poškození.
Základním postupem je dosáhnout rovnoměrné rozložení dávky do předem určeného objemu tkání. Před zahájením radioterapie probíhá proces plánování léčby. Při něm se stanovuje ve třech rovinách cílový objem ozářené tkáně.
K vlastnímu plánování je tedy třeba co nejpřesněji určit polohu a rozsah nádorového ložiska. Dále se stanovuje dávka pro celý ozářený objem.
K omezení škod v okolních orgánech se při teleterapii ozařuje obvykle z několika polí. Dávku je možné i rozložit v čase, frakcionovat do několika dílčích dávek. Ozáření tedy může probíhat jednorázově, tak je tomu například při brachyterapii. Při jednorázovém ozáření je výše dávky omezena tolerancí okolních tkání.
Při frakcionovaném ozáření dochází mezi jednotlivými sezeními radioterapie k reparaci postiradiačních škod, která je ve zdravé tkáni rychlejší a úspěšnější než v tkáni nádorové. Léčba nemocného tedy probíhá v řadě sezení.
Při vlastním plánování léčby se používají moderní systémy, které přesně stanoví prostorovou distribuci dávky a rozložení vstupních polí. K plánování léčby se využívá denzit tkání z CT obrazu a výpočetní systém distribuce dávky záření v objemu. K verifikaci přesnosti aplikace se používají speciální diagnostické rentgenové přístroje (simulátory). Ty přesně napodobí podmínky vlastní léčby.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše