Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi

5.7 Pedagogické a sociální kompetence učitele

5.7 Pedagogické a sociální kompetence učitele

Pedagogické kompetence:

a) v oblasti morální:

- učitel působí na svěřence především svou osobností, přičemž jednotícím střediskem veškerého výchovného umění je jeho osobní život,

- učitel musí být trpělivý a optimistický,

- jen duševně vyzrálý člověk může utvářet duševně ty druhé,

- učitelé, jejichž vlastní osobnost je stabilní a vyrovnaná, pomáhají překonat svým žákům jejich problémy,

- učitelé, jejichž osobnost je nestálá (např. cholerici), mohou být až zdrojem neurotizace svých žáků a k jejich problémům ještě přidávat další duševní a citovou zátěž - stres,

- pro mnohé děti, a zvláště dospívající, se učitel stává „ideálem“, tedy jakýmsi vzorem, jejž se snaží napodobovat,

- velmi tedy záleží na jeho osobním vystupování a chování ve škole i mimo ni,

- učitel se musí vyvarovat přesvědčení o vlastní neomylnosti a nenahraditelnosti, nesmí dávat zvláštní přednosti a výhody některým žákům, pronásledovat jiné, prosazovat vlastní názory, i když nejsou správné a pramení z nepřipravenosti.

b) v oblasti pedagogicko-psychologické:

Učitel musí především:

- zvládat podmínky výchovně vzdělávacího procesu, které se mění, analyzovat vývoj výchovně vzdělávacího procesu, a na tomto základě určovat postup a organizaci pedagogické práce s dětmi,

- bezpečně ovládat didaktiky příslušných učebních předmětů,

- prakticky uplatňovat nabyté poznatky ve výchovně vzdělávací práci,

- umět analyzovat pedagogické problémy z psychologického hlediska,

- mít schopnost rozpoznat nadání a talent žáků, rozvíjet jejich zdravé zájmy,

- mít dovednost vést kolektiv žáků a využívat jeho vlivu ve výchovně vzdělávacím procesu,

- být připraven na výkon funkce třídního učitele,

- mít schopnost používat moderních vyučovacích metod a didaktické techniky,

- být připraven na práci v zájmových kroužcích.

c) v oblasti specializované odbornosti:

- učitel musí zvládnout po stránce odborné i metodické vyučování vlastního aprobačního předmětu.

Sociální kompetence

- tato způsobilost vyjadřuje, nakolik se učitel shoduje s požadavky vyplývající ze své funkce výchovy (u učitele má významnou úlohu jeho potřeba mezilidských vztahů pedagogického působení a sebevzdělávání, především pak potřeba etiky učitelského povolání a odpovědnost za žáky).

Shrnutí o kompetenci

- pojem profesionální kompetence (způsobilost) vyjadřuje soubor kvalifikačních a osobnostních předpokladů nezbytných pro úspěšný výkon profese,

- formují se postupně v průběhu profesionální dráhy, avšak jádro kompetence by si měl přinést každý učitel již při vstupu do profese a rozvíjet je,

- profesní kompetence učitele se vytvářejí:

- celoživotním vzděláváním,

- zkušenostmi z praxe,

- vlivem profesionálního prostředí ve škole - působení učitelského sboru a vedení školy,

- reflexí výchovné a vzdělávací reality,

- sebereflexí - sebepoznání prostřednictvím hospitací.

Kompetence lze rozdělit do dvou skupin:

a) osobnostní vlastnosti, schopnosti a dovednosti

- vysoká míra osobní zodpovědnosti, tvořivost, schopnost řešení problémů, kritické myšlení, týmová spolupráce schopnost iniciování změn, vysoká úroveň socializace spojená s porozuměním, empatií a tolerancí, morální kvality,

b) odborné (kvalifikační) předpoklady

- vztahují se k vyučovanému předmětu/oboru a vztahují se k pedagogické práci učitele,

- zásadní význam pro výkon profese má pedagogická kompetence, zahrnuje vědomosti, dovednosti a postoje učitele:

- interpersonální strategie,

- strategie učení žáků a studentů,

- komunikativní dovednosti,

- projektování kurikula,

- organizace a řízení učebních činností žáků a studentů,

- užívání aktivizujících a heuristických metodických postupů ve vyučování,

- rozvoj osobnosti žáků a studentů,

- ovládání účinných a objektivních nástrojů hodnocení výsledků vyučování,

- ovládání didaktických a informačních technologií,