Osetrovatelsky_proces_a_potreby_cloveka

4.4 Diagnostický proces

4.4 Diagnostický proces

Je to proces analýzy a syntézy získaných poznatků, při nichž se uplatňuje řada myšlenkových procesů, jako je objektivita, kritické myšlení, rozhodování, induktivní a deduktivní usuzování.
 
Diagnostický proces má 4 fáze:

1. Utřídění a vyhodnocení informací
Shromážděné informace sestra vyhodnocuje a interpretuje tak, že nejprve stanoví míru soběstačnosti pacienta, potom zjistí dosažitelnost laické péče a nakonec určí potřebu ošetřovatelských zákroků:
- uspořádání údajů,
- porovnání údajů se standardy,
- seskupení údajů (vytvoření pracovní hypotézy),
- zjištění mezer a rozporů.

2. Stanovení zdravotních problémů pacienta a potřeb ošetřovatelské péče
- problémy: existují x neexistují,
- pacient se s ním účinně vyrovnává x nevyrovnává,
- vyžaduje si další zkoumání a diagnostikování,
- v současnosti nedělá pacienta neschopným,
- klade velké nároky na schopnost pacienta vyrovnat se s ním,
- je kritický  x  dlouhodobý  x  stálý          ,  
- pozitiva = síly (zdraví, rodina, vzdělání, záliby, práce, smysl pro humor, model chování…

3. Formulování ošetřovatelské diagnózy
Formuluje se nejen problém samotný, ale i příčiny, které jej způsobují, případně jeho projevy, na jejichž podkladě může sestra sestavit plán ošetřovatelské péče.

4. Priority diagnóz
Na konci diagnostického procesu je nutné diagnózy seřadit podle naléhavosti jejich řešení – vysoká (ohrožení života), střední (ohrožení zdraví), nízká.
 
Formulace ošetřovatelských diagnóz – stanovené ošetřovatelské diagnózy musí odpovídat získaným informacím.
 
Ošetřovatelské diagnózy mohou být:
1. aktuální (jasně se projevující),
2. rizikové - potenciální (skryté, existuje riziko jejich vzniku),
3. podporující zdraví a edukační (ošetřovatelské diagnózy popisují lidské reakce, které představují zlepšení a upevnění zdraví jednotlivce, rodiny, nebo komunity.
 
Forma ošetřovatelské diagnózy (PES):
- termíny popisující problém (P) - tato složka se týká označení nebo názvu diagnostické kategorie, je popisem pacientova individuálního, rodinného nebo komunitního zdravotního problému, který vyžaduje ošetřovatelskou péči,
- etiologie problému (E) - nebo jiných ovlivňujících faktorů, tato složka identifikuje jednu nebo více možných příčin zdravotního problému a dává směr nezbytné sesterské léčbě,
- charakteristiky pro seskupování znaků a symptomů (S) - určující charakteristiky poskytují informace nezbytné pro stanovení diagnostické kategorie.
 
Psaní diagnostického závěru:
- dvousložková ošetřovatelská diagnóza: P + E (problém + etiologie)
- třísložková ošetřovatelská diagnóza: P + E + S (problém + etiologie + symptomy).
 
Charakteristika diagnostického závěru:
- diagnostický závěr je jasný a stručný,
- je specifický a zaměřený na pacienta,
- vztahuje se na jeden problém pacienta,
- je přesný,
- vychází ze spolehlivých a podstatných posuzovacích údajů.
 
Chyby a omyly, které se mohou vyskytnout při stanovení ošetřovatelské diagnózy:
- uvádění pacientovy odpovědi jako potřeby namísto problému,
- používání úsudku/domněnky v závěrech,
- kladení etiologie před pacientovu odpověď (problém),
- používání lékařské terminologie namísto sesterské,
- používání závěrů, které neurčují specifický směr pro plánování nezávislých ošetřovatelských činností,
- zahájení diagnózy ošetřovatelským zásahem,
- použití jednoho symptomu vyskytujícího se u pacienta.
 
Aktuální ošetřovatelská diagnóza (OD - třísložková) se skládá:
1) Ze standardního názvu, kódu a definice (viz Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace NANDA International 2012–2014 (2013, v tisku),
2) Z určujícího znaku/znaků (viz Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace NANDA International 2012–2014 (2013,
v tisku),
3) Souvisejících faktorů, znaků (viz Ošetřovatelské diagnózy: definice & klasifikace NANDA International 2012–2014 (2013,
v tisku).
 
Při vytváření je potřeba odebrat důkladnou anamnézu.
Poté cíleně hledáme určující znaky (UZ) dané dysfunkce. Určující znaky můžeme upřesnit jako projevy dysfunkce, tedy to, podle čeho poznáme problém.
Nyní vyhledáme související faktory (SF) vztahující se k dané dysfunkci. Související faktory by se daly upřesnit jako příčiny dysfunkce, to, co způsobuje problém. Související faktory, které vedou ke vzniku ošetřovatelské diagnózy nebo k ní mají nějaký vztah.
Určením konkrétní příčiny vzniku OD u pacienta, jí tzv. individualizujeme.