Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi
1.4 Vztah pedagogiky k ostatním vědám
1.4 Vztah pedagogiky k ostatním vědám
Pedagogika svým universálním charakterem se nemůže izolovat od ostatních věd, ale má hluboké vztahy k těm vědám, které jí poskytují materiál pro analýzu výchovného jevu. Musí plně využívat výsledků a teoretických pouček těchto věd a tvořivě je začleňovat do svého systému. Na druhé straně se ale mnohé z těchto věd opírají o výsledky, kterých dosáhla pedagogika podle O. Baláže existují čtyři základní okruhy spojení pedagogiky s ostatními vědami:
- využívání teoretických pouček, hypotéz a postupů z jiných vědních oborů,
- využívání a aplikace vědeckovýzkumných metod,
- uplatňování výsledků vědeckého výzkumu z jiných vědních oborů, popřípadě jen některých údajů z těchto výzkumů,
- aktivní účast na výzkumech mezi disciplínami, které mají komplexní charakter a které umožňují zkoumat pedagogické jevy v širším kontextu.
Hlavní příbuzné vědy jsou vědy:
a) patřící do oblasti filozofie – pomáhají vytýčit cíle, obsah vzdělání a výchovy, analyzovat prostředí, ve kterém se výchovný jev odehrává
b) vědy psychologicko-antropologické, které umožňují nejoptimálněji aplikovat a korigovat výchovné působení z hlediska vnitřních podmínek jednotlivců a skupin
- mezi některými pomocnými (příbuznými) vědami a pedagogikou se vytvářejí hraniční disciplíny, které spojují tyto vědní obory a integrují vědeckou práci
- lze konstatovat, že pedagogika se opírá o všechny vědy přírodní, společenské i technické např. – etika, biologické vědy, lékařské vědy, logika, kybernetika, matematika, etnografie, demografie, technické vědy
Hraniční disciplíny pedagogiky
a) Filosofie výchovy – zabývá se zkoumáním a rozvíjením nejvšeobecnějších základů pedagogiky, shromažďuje teoretický materiál k vymezení cílů výchovy, podílí se na vhodném výběru obsahu učiva apod., zkoumá výchovu ve vztahu k podstatě člověka a společnosti, v současné době se objevují snahy nahradit
obecnou pedagogiku filozofií výchovy
b) Pedagogická psychologie - předmětem jejího zkoumání jsou psychické zákonitosti v konkrétních výchovně vzdělávacích situacích a podmínkách odpovídajících daným cílům výchovy s přihlédnutím k věkovým a individuálním zvláštnostem žáků, zkoumá především:
1. všeobecné teoretické otázky psychické podmíněnosti výchovy
2. psychologické otázky učení a vyučování
3. psychologii výchovy
4. psychické poruchy z hlediska výchovy
3. psychologii výchovy
4. psychické poruchy z hlediska výchovy
Z psychologických věd má největší význam pro pedagogiku obecná psychologie, vývojová psychologie, psychologie osobnosti, sociální psychologie, klinická psychologie a psychologická diagnostika.
c) Sociální pedagogika - hraniční disciplína mezi pedagogikou a sociologií, která
1. se zabývá podmíněností výchovy a sebevýchovy prostředím a výchovnými
2. procesy ve společenském prostředí, zabývá se např. zkoumáním problémů
3. rodinné výchovy, studuje procesy utváření kolektivů dětí a mládeže, zájmových
4. útvarů i sociální procesy, které v nich probíhají, sleduje nejširší problematiku
5. vztahu společnosti a výchovně vzdělávací soustavy.
d) Pedagogická ekonomie (ekonomie výchovy) – zajišťuje vědecké plánování vzdělávání a zkoumá účelnost využití prostředků určených na výchovu a vzdělávání.
e) Školský management – zkoumá proces plánování, organizování, operativního řízení, kontroly a motivace výchovy a vzdělávání na všech úrovních.