Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi
6.6 Fáze edukačního procesu
6.6 Fáze edukačního procesu
Fáze edukačního procesu (Nemcová, Hlinková, 2010):
Cyklický charakter edukace je daný fázemi edukačního procesu, které na sebe navazují, kde každá následující fáze je závislá od předcházející.
1. fáze: Posouzení
Při posouzení před počátkem edukace se zaměřujeme na dvě oblasti: a) zjištění důležitých údajů a pacientovi; b) určení oblastí - edukačních témat, ve kterých pacient potřebuje získat, doplnit či aktualizovat vědomosti, případně je reedukovat. Sestry by měly při řízení edukačního procesu poznat pacienta, event. jeho rodinné příslušníky, které budou edukovat. Je nutné zjistit, jaké jsou jejich potřeby na edukaci, styl učení a přítomnost překážek pro učení (bariéry, zda tomu pacient rozumí). Posuzování je metoda rozhodování a učení - zjištění údajů (věk, vzdělání, mentální úroveň, názory na zdraví/zdatnost, překážky v učení, motivace), zjistit jakou motivaci provádět, dbáme na úroveň, kvalitu vědomostí. Kategorie v posuzování - věk, etnika, fyzický stav, profil rodiny, sociálně ekonomické stavy, životní styl, kultura, náboženství, hodnoty, postoje, adekvátnost, neadekvátnost rodinných funkcí, porozumění současné situace rodiny.
2. fáze: Stanovení edukační diagnózy.
Fáze edukační diagnostiky - na základě údajů získaných edukačním posuzováním si sestra stanoví edukační diagnózy, které se mohou týkat deficitů ve vědomostech, dovedností či postojích pacienta. Na základě zjištění těchto deficitů si sestra promyslí edukační plán. Pro stanovení diagnózy používáme NANDA taxonomii I. nebo II. Mezi obecné didaktické zásady patří: zásada komplexního rozvoje, vědeckosti, individuálního přístupu, spojení teorií s praxí, zásada uvědomělosti a aktivity, názornost, přiměřenost, soustavnost, trvalost a operativnost.
Výukové cíle a jejich taxonomie (Skalková, 2007):
A) KOGNITIVNÍ - vzdělávací
- taxonomie cílů v kognitivní oblasti (B. S. Blom a kol.)
1. znalosti (zapamatování),
2. porozumění,
3. aplikace,
4. analýza,
5. syntéza,
6. hodnotící posouzení.
B) AFEKTIVNÍ - postojové
- taxonomie afektivních cílů (D. B. Kratwohl a kol.)
1. přijímání (vnímavost),
2. reagování,
3. oceňování hodnoty (akceptování hodnot, preferování hodnot, přesvědčení o hodnotě)
4. integrování hodnot (organizace),
5. interpretace hodnot v charakteru.
C) PSYCHOMOTORICKÉ - výcvikové
- taxonomie R.H. Davea
1. imitace (nápodoba),
2. manipulace (praktická cvičení),
3. zpřesňování,
4. koordinace,
5. automatizace.
3. fáze: Příprava edukačního plánu.
Vytvoření edukačního plánu je uskutečňováno po etapách, zapojení pacienta zvyšuje jeho motivaci.
Fáze plánování edukace – podle:
- priorit v edukaci tzn. o čem je třeba poučit pacienta nejdříve, a co bude dále předmětem další edukace,
- struktury edukace - jestli se uskuteční jedna edukační jednotka, nebo bude více edukačních jednotek,
- cíle: kognitivní (vědomostní, poznávací), afektivní (postojové, silné zážitky), behaviorální (psychomotorické),
- času - je potřeba uvážit čas kdy a jak dlouho bude edukace probíhat. Při plánování si promyslíme i výběr edukačních metod a pomůcek popř. techniky, kterou použijeme k edukaci. Rovněž je, důležité si naplánovat, výběru - při plánování si promyslíme i výběr edukačních metod a pomůcek popř. techniky, kterou použijeme k edukaci, rovněž je důležité si naplánovat, formy - podle počtu pacientů, individuální, skupinová, místa realizace - kde bude edukace probíhat, musíme myslet na vytvoření příjemného prostředí a důvěry ve vztahu s pacientem nebo rodinou.
Edukační sestra klientovi nabízí:
- informace o nemoci a zdravotním stavu (se zřetelem na svoje kompetence), o diagnostických a terapeutických postupech (např. příprava, průběh), seznámení klienta se zdravotnickým zařízením,
- poučení o správné životosprávě a rizikových faktorech, které mají negativní vliv na zdraví člověka,
- zkušenosti jiných klientů s daným onemocněním, vlastní zkušenosti,
- edukační materiály (literatura, brožury, letáky),
- získání nových dovedností a zručnosti při jejich provádění,
- rady, návody, doporučení.
Metody výuky
Metody z hlediska pramene poznání a typu poznatků (obrázek 2) je možno dělit dle Skalkové (1999) na:
Obrázek 2 Metody výuky
Zdroj: Autor
A) Metody slovní
- monologické metody (např. popis, vysvětlování, vyprávění, přednáška atd.),
- dialogické metody (např. rozhovor, diskuse, dramatizace),
- metody písemných prací (např. písemná cvičení, kompozice),
- metody práce s učebnicí, knihou atd.
B) Metody názorně demonstrační
- pozorování předmětů a jevů,
- předvádění (předmětů, modelů, pokusů, činností),
- demonstrace obrázků statických,
- projekce statická a dynamická.
C) Metody praktické činnosti
- nácvik pohybových a pracovních dovedností,
- žákovské laborování,
- pracovní činnosti (v dílnách, v nemocnici aj.),
- grafické a výtvarné činnosti.
4. fáze: Realizace edukačního plánu.
Fáze realizace edukačního plánu - má edukační jednotky, každá má své fáze - motivační, expoziční, fixační a hodnotící.
- v motivační fázi usilujeme o vzbuzení zájmu o problematiku a připravení edukanta či edukantů na přijetí nových vědomostí,
- v expoziční fázi zprostředkováváme nové informace, popř. demonstrujeme postupy,
- ve fixační fázi upevňujeme poznatky a získané zručnosti pacienta např. procvičením určitého postupu,
- ve fázi hodnocení zjišťujeme, co se pacient naučil, jak zvládl nácvik zručností, jaké jsou jeho názory na změnu způsobu života, které se od něho v souvislosti s problémem se zdravím nebo chronickým onemocněním očekává.
V edukačním plánu je potřeba počítat s případnými změnami. Je nutné využívat učební pomůcky a ověřovat, zda byly informace klientem/pacientem pochopeny.
5. fáze: Kontrola a vyhodnocení.
Ve fázi vyhodnocení edukace - zjišťujeme, zda výsledná kritéria, výsledky a cíle byly splněny, částečně splněny, nebo nebyly splněny. Na základě vyhodnocení můžeme uvažovat o ukončení edukace, pokračování v edukaci, nebo reedukaci.
Kontrola a hodnocení je průběžný a také závěrečný proces. Pacient i edukátor musí zhodnotit dosažení krátkodobých cílů i plnění dlouhodobých cílů. Při kontrole edukátor vyhodnotí, zda bylo dosaženo stanovených cílů, společně s pacientem a zaměří se na případné nedostatky a rezervy znovu.