Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie

5.1.2 Léčba

5.1.2 Léčba
 
 
Základní léčebnou metodou tohoto onemocnění je chirurgický zákrok. Jedná se vždy o složitý vícedutinový výkon. Otvírá se dutina břišní a hrudní. Vzhledem k tomu, že v submukozní lymfatice se nádorové buňky šíří do velké vzdálenosti od primárního nádoru, je základním léčebným postupem odstranění jícnu a jeho náhrada, obvykle tubulizovaným lalokem žaludku. Spojení mezi tímto lalokem se u nádoru hrudního jícnu provádí na krku. U nádoru distálního břišního jícnu jsou možné anastomózy založené intratorakálně. Při pokročilém onemocnění nebo tam, kde celkový stav nemocného neumožňuje náročný, několikadutinový výkon, připadá v úvahu radioterapie, a to jak zevním ozářením, tak brachyterapie. Další možností paliace jsou některé destruktivní metody jako elektrokoagulace, u nepokročilých časných nádorů by v úvahu připadala fotodynamická léčba.
Optimální paliativní metodou u pokročilých nádorů, které tvoří překážku polykání, je zavedení stentu. Ten umožní příjem minimálně tekuté a kašovité potravy, zachrání tak nemocného před smrtí hladem. Samoexpandibilní stenty jsou v současnosti zaváděny endoskopicky, tento způsob znamená minimální zátěž pro nemocného. Chemoterapie nádorů jícnu v současnosti nepřináší velký prospěch nemocným.