Odborna_latinska_terminologie

7.1 Úvod do adjektiv 3. deklinace

7.1 Úvod do adjektiv 3. deklinace
 
 
Adjektiva 3. deklinace mohou být jednovýchodná, dvojvýchodná i trojvýchodná. Trojvýchodná končí v nominativu singuláru vždy na -er, -is, -e, dvojvýchodná na -is, e, jednovýchodná mají v nominativu singuláru různé koncovky.
 
Tvar zakončený na -is je vždy zároveň genitivem singuláru společným pro všechny rody. Máme-li např. trojvýchodné adjektivum celer, celeris, celere – rychlý, bude znít genitiv singuláru u každého rodu celeris. U dvojvýchodného adjektiva brevis, e – krátký, bude genitiv singuláru všech tří rodů brevis.
 
Stejně jako u všech ostatních substantiv a adjektiv vytvoříme odtržením koncovky -is od genitivu singuláru kmen slova. K němu pak při skloňování přidáváme koncovky 3. deklinace s těmito výjimkami:
Ablativ singuláru má u adjektiv 3. deklinace koncovku -ī
Genitiv plurálu má u adjektiv 3. deklinace koncovku -ium
Nominativ, akuzativ a vokativ plurálu neuter má u adjektiv 3. deklinace koncovku -ia.
 
Adjektiva 3. deklinace v neutru mají zcela totožné skloňování se substantivy zakončenými na -e, -al, -ar.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše