Osetrovatelska_pece_o_seniory
6.4 Známky týrání seniorů
6.4 Známky týrání seniorů
Mezi typické známky týrání ze strany rodiny nebo pečovatele patří: močový nebo fekální zápach, který se šíří po místnosti, ve které starý člověk přebývá, znečištěné prostředí, nepořádek v domě, bytě, nevyprané, špinavé prádlo, malnutrice, dehydratace, hypotermie, výskyt mnoha dekubitů spojeného s imobilizačním syndromem, nespotřebované léky a další jiné zdravotní problémy. Nejčastější obětí toho syndromu jsou obyčejné ženy ve věku 70–80 let, vdovy, ženy s nižším vzděláním, senioři na pokraji chudoby, staří rodiče žijící v jedné domácnosti s příbuznými, bezbranné a zranitelné osoby s fyzickým nebo mentálním handicapem (ONDRIOVÁ, 2011).
Příznaky fyzického/tělesného týrání jsou např. opakovaná, nejasně vysvětlená poranění, přítomnost zranění odlišného stáří, škrábance, jizvy a modřiny na místech, kam si postižený sám nedosáhne, vytrhané vlasy, vynechávání návštěv, obviňování starého člověka z inkontinence, výčitky, zanedbanost a pozdě ošetřené rány, známky omezování, stopy kurtů nebo prstů, opakovaně chybné podání léků, nedostatečná hygiena či známky neadekvátní péče, strach a úzkost, kachexie, imobilizační syndrom a samotné agresivní chování ke starému člověku. Tělesné týrání je nejviditelnější a nejhrubší forma, podstatou je záměrně působit bolest seniorovi, zraňovat ho, vyvíjet fyzický nátlak.
Možné příznaky zanedbávání péče o sebe sama jsou: ignorování pomoci okolí, odkládání starých, nepotřebných nebo rozbitých věcí na horší časy, probírání odpadků, toulání se po okolí, záměrně neudržovaná domácnost, nedostatečná výživa, dehydratace, nedostatečné oblékání se, špinavé oblečení, šířící se močově-fekální zápach, zanedbané vaření, nakupování, osobní hygiena. Tito lidé žijí nejčastěji bezdomoveckým, tuláckým nebo žebráckým způsobem, který se nesnaží změnit. Velice často jde o alkoholiky, narkomany či anomální jedince, někdy jde o duševně choré včetně syndromu demence (ONDRIOVÁ, 2011).
Mezi typické známky finančního/majetkového vykořisťování patří: nervozita či nejistota při rozhovoru o financích, neznalost svého finančního stavu, mnohočetné změny v poslední vůli, převod majetku na jinou osobu, nedoplatky nebo zapomenuté uhrazení nájmu nebo služeb za seniora, chybějící vybavení v domácnosti – televizor, pračka, lednice, ztráta šperků, osobních věcí, podezřelé aktivity kolem kreditní karty, nedostatek pohodlí, které by si měl starý člověk dopřát, vůbec strach z komunikace s příbuznými, zmatek a dezorientace oběti, stavy hněvu, deprese, panický strach, uzavření se do sebe. S těmito projevy se setkáváme při poskytování péče bohužel často (ONDRIOVÁ, 2011).
Emoční a psychické příznaky jsou: změna příjmu potravy či porucha spánku, rezignace, zmatenost, pasivita, uzavírání se do sebe, pocit beznaděje, bezmoci, neochota mluvit otevřeně nebo mluvit vůbec, vyhýbání se zrakovému, slovnímu či tělesnému kontaktu, izolace, plačtivost (KALVACH, 2004).
Přehledné shrnutí:
Alarmující ukazatelé zneužívání:
- Jakékoli zranění, které neodpovídá tomu, co se stalo
- Nevysvětlitelné zhmožděniny, popáleniny nebo zlomeniny
- Podvýživa
- Změny kontinence
- Neadekvátní oblečení
- Změny v sexuálním chování
- Změny ve finančních prostředcích
- Dekubity
- Nezajištění soukromí a důstojnosti
- Nepodávání předepsané medikace
Nejčastější důvody, proč není zneužívání odhaleno či oznámeno, protože:
- Není rozpoznáno
- Existují obavy z odvety
- Reakce „pevné ruky“
- Nejistota, zda obavy jsou oprávněné
- Pocit, že se stejně nic nezmění
- Nebude mi nikdo věřit
- Jde o intimní záležitosti
- Není známo, jak zneužívání oznámit (chybí řádné standardy a postupy)
- Pošetilá loajalita
Jak se profesionálně zachovat při odhalení zneužívání či při jeho oznámení:
- Naslouchat
- Chránit
- Řádně dokumentovat – užívat pokud možno vlastní slova postiženého
- Hovořit s postiženým, informovat ho o jednotlivých krocích
Co bychom rozhodně dělat neměli:
- Postavit se údajnému zneuživateli,
- Vyšetřovat sami,
- Poškodit nebo zničit důkazy.
Několik rad, jak pomoci předcházet zneužívání:
- Uznat, že se to může stát i u nás
- Informovat o svých obavách
- Nedělat nic není alternativou
- Hledat vysvětlení pro úzkost a zastrašování
- Držet se standardních postupů při poskytování intimní péče
- Mít dostatek personálu
- Vzdělávat se
- Řádně dokumentovat
Bylo prokázáno, že více případů zneužívání je z důvodu neznalosti, neinformovanosti než jako projev zlého úmyslu.