Osetrovatelska_pece_o_seniory

14.6 Infekce spojené s vaskulárními přístupy a monitorovacími technikami

14.6 Infekce spojené s vaskulárními přístupy a monitorovacími technikami
 
 
Se zavedenými intravaskulárními katétry se pojí až 50 % ze všech nozokomiálních bakteriémií. 80–90 % z nich pochází z centrálních katétrů.
Původci infekce jsou nejčastěji z kožní mikroflóry (migrace podél zevního povrchu katétru) – infekce vzniká do 1 týdne od zavedení. Příčinou může být kontaminace distálního konce katétru při neaseptických manipulacích. Vzácná je kontaminace infuzátu. Obzvláště nebezpečné jsou infekce v průběhu zavedení intraarteriálních katétrů při hemodynamickém monitorování. Specifický okruh infekčních komplikací se může objevit u nemocných s kardiostimulátorem (endokarditida).
Nejčastějšími původci infekce u i. v. katétrů jsou epidermální stafylokoky, zlatý stafylokok s narůstající rezistencí na methicilin, enterokoky s narůstající rezistencí na vankomycin, nozokomiální gramnegativní bakterie, kandidy.
 
Preventivní opatření zaměřujeme na personál, na vlastní manipulaci s katétrem, a vlastnosti katétru. Prevence týkající se personálu spočívá zejména v neustálé edukaci a také v praktickém výcviku na modelech. Zcela zásadní je zvládnutí hygieny rukou a její bezvadná implementace do všech ošetřovatelských činností. Při zavedení a ošetřování katétrů dodržujeme tato pravidla:
- maximálně aseptické zavedení,
- pečlivá dezinfekce místa vpichu,
- přednostně provádět přístup na horních končetinách,
- použití centrálních katétrů zavedených z periferní žíly,
- punkci v. femoralis provádět zcela v ojedinělých a nezbytných případech,
- rotace periferních katétrů provádět po 72-96 hodinách,
- použití jednorázových mandrénů.
 
Prevence zaměřená na vlastnosti katétrů a dalších materiálů:
- speciálně upravené povrchy (antimikrobiální) u katétrů zaváděných na delší dobu než 5 dní,
- semitransparentní krytí místa vpichu,
- tunelizované katétry, podkožní porty při dlouhodobé potřebě.
 
Intravaskulární vstup musí být automaticky považován za zdroj teplot a bakteriémie, pokud není nalezeno jiné ložisko infekce. Při diagnostice provádíme dvojí odběr pro hemokultivaci: z periferní žíly a z katétru či jeho proximálního konce při odstranění (musí být shoda). Průkaz infekce katétru je indikací k jeho odstranění. Jen při obtížné punkci lékař zvažuje pokusit se o léčbu katétru (portu, tunelizovaných katétrů) – běžná léčba je podávána jinou cestou, provádí se koncentrované ATB zátky, které se po 6 hodinách mění. Závažná infekce místa vpichu vyžaduje odstranění katétru, někdy s excizí.