Osetrovatelska_pece_v_neurologii
4.1 Úrazy mozku
4.1 Úrazy mozku
Otřes mozku (komoce mozku, commotio cerebri) je nejlehčím typem úrazového mozkového postižení, normální je nález na CT i MR. Vzniká jednak přímým úderem do hlavy, jednak nepřímo dopadem na nohy či hýždě. Základním projevem je bezvědomí trvající minuty až hodinu, čím déle trvá, tím závažnější je poranění. Průvodním projevem bývá nausea a zvracení. Porucha paměti je na dobu před úrazem (retrográdní amnézie), někdy i na dobu po úraze (anterográdní amnézie). Stav se upraví sám, přetrvávat mohou bolesti hlavy. Vhodný je krátkodobý pobyt na lůžku a sledování možných komplikací (subdurální či epidurální hematom).
Zhmoždění mozku (kontuze mozku, contusio cerebri) je spojeno s poškozením mozku v podobě krvácení a edému. Bezvědomí trvá řádově hodiny, dny až týdny. Ložiskové neurologické příznaky odpovídají místu postižení – centrální parézy, poškození mozkových nervů, poruchy řeči, čití a změny psychiky. Hospitalizace je nutná, těžší případy na JIP či ARO, pokud selhávají životní funkce. Sestra sleduje stav vědomí pomocí glasgowské škály. Léčba je zaměřena proti mozkovému edému. Nejtěžší případy končí smrtí, obvyklé zhojení může končit s následky, vedle přetrvávajících paréz se může objevit posttraumatická epilepsie (v 8-10 %). Nasazené léky (antiepileptika) nesmí nemocný přestat užívat. Zvlášť těžké případy přežívají pod obrazem vigilního kómatu. Nemocný je bdělý, nemluví, má otevřené oči, kterými pohybuje, nerozumí nám, nelze s ním navázat kontakt. V tomto stavu může být nemocný dlouho, i po úpravě stavu trvají poruchy jak psychiky, tak motoriky.
Epidurální hematom je krvácení zevně od tvrdé pleny, které vzniká porušením stěny meningeální tepny (a. meningica media). Bývá spojeno s frakturou spánkové kosti. Céva vrostlá do kosti se nemůže stáhnout (kontrahovat) a krvácí, dokud tlak hematomu nevyrovná tlak v cévě, což je již velmi pokročilé stádium spojené s edémem mozku. Nebezpečí je u dětí, které mají tenkou kost spánkovou náchylnou k fraktuře. Průběh může být dvoufázový. První fáze probíhá pod obrazem otřesu mozku (lucidní interval), na který naváže ztráta vědomí, jeho porucha se prohlubuje a bez operace vede ke smrti. Průvodními příznaky jsou bolest hlavy, nausea, zvracení, puls se zpomaluje, na protilehlé straně těla se rozvíjí hemiparéza. V této fázi je povinností sestry upozornit lékaře na rozvíjející se syndrom nitrolební hypertenze. Definitivní diagnózu stanoví CT nebo MR. Neodkladný je život zachraňující chirurgický zákrok v podobě odsátí hematomu.
Subdurální hematom vzniká krvácením z přemosťujících žil mezi duru a pavučnici následkem i malého traumatu. Má formu akutní a chronickou.
Akutní subdurální hematom provází otřes či zhmoždění mozku, průběh není tak nápadný jako u epidurálního hematomu. Objevují se ložiskové příznaky (druhostranná hemiparéza), lucidní interval je delší, vědomí při něm není zcela úplné, narůstá nitrolební hypertenze, na jejíž rozvoj může jako první lékaře upozornit sestra. Diagnózu stanoví opět CT nebo MR, následná operace problém řeší již s menším úspěchem než u epidurálního hematomu pro častou průvodní mozkovou kontuzi.
Chronický subdurální hematom vzniká u starších osob s širokými zevními likvorovými prostory. Vzniklé žilní krvácení se opouzdří, sraženina v hematomu zkapalní. Zkapalněný hematom narůstá jednak zvýšeným osmotickým tlakem, jednak drobným krvácením z narůstajícího pouzdra hematomu. Průběh je pozvolný, objevují se vedle druhostranné hemiparézy i příznaky psychické. Diagnostika je stejná, chirurgická léčba se omezuje na návrt a vypuštění hematomu, který se mohl v mezidobí změnit v hygrom s vodnatým obsahem.
Zlomenina spodiny lebeční (fraktura báze lební) je spojena s krvácením a unikem likvoru z ucha a z nosu. Bývá spojena s mozkovou kontuzí a její nebezpečí spočívá v možném průniku infekce do nitrolebního prostoru. Kolem očí se vytváří často brýlový hematom.