Radiologie_a_nuklearni_medicina

12.6.1 Celkové vedlejší účinky

12.6.1 Celkové vedlejší účinky
 
 
V průběhu ozáření dochází k subjektivním obtížím i objektivním změnám, které souhrnně nazýváme poiradiační syndrom (ne akutní nemoc z ozáření). Příznaky poiradiačního syndromu jsou celková únava, ospalost s nemožností osvěžujícího spánku, ztráta zájmů, bolesti hlavy, nechutenství, nausea až zvracení.
 
Objektivně pozorujeme změny v krevním obraze, někdy patologické jaterní testy i další laboratorní hodnoty. Krvetvorné orgány patří k nejcitlivějším tkáním na ionizující záření. U dospělého je aktivní kostní dřeň zejména v pánevním pletenci, obratlích a lebce.
- Erytrocyty jsou poměrně radioresistentní, ale jejich předchůdci erytroblasty a retikulocyty jsou na záření citlivé. Při poklesu erytrocytů se snižuje saturace tkání kyslíkem a snižuje se citlivost na ozáření.
- Trombocyty jsou na ozáření celkem resistentní.
- Granulocyty jsou k ozáření citlivé. Při jejich poklesu se snižuje bakteriální obrana organismu. Celkem rychle regenerují.
- Lymfocyty jsou na ozáření nejcitlivější, hlavně v lymfatických uzlinách. Jejich nedostatek způsobuje snížení imunity.
 
Závažnost poiradiačního syndromu závisí na velikosti dávky, ozařovaném objemu, frakcionaci a celkové kondici nemocného (věk, přidružené choroby). Nejhůře je snášeno ozařování břicha.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše