Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi
-
Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi
-
Nyní studovat1 Předmět a cíle pedagogiky
-
Nyní studovat2 Výchova jako součást pedagogického procesu
-
Nyní studovat3 Vymezení základních pojmů v edukaci
-
Nyní studovat4 Vztah pedagogiky a ošetřovatelství
-
Nyní studovat5 Prostředí výchovy a role školy
-
Nyní studovat6 Proces edukace ve zdravotnickém zařízení
-
Nyní studovat7 Analýza dílčích fází edukačního procesu
-
•7.1 Cíle výuky
-
•7.2 Faktory ovlivňující edukaci
-
•7.3 Formy edukace
-
•7.4 Metody výuky
-
•7.5 Organizační formy výuky
-
•7.6 Materiálně didaktické prostředky
-
•7.7 Hodnocení výsledků výuky – evaluace výsledků výuky
-
•7.8 Styly vedení studentů - pacientů
-
•7.9 Kritéria hodnocení – hospitace u sestry edukátorky
-
-
Nyní studovat8 Edukační ošetřovatelská dokumentace
-
Nyní studovat9 Komunikace v edukačním procesu
-
•9.1 Obecné podmínky komunikace
-
•9.2 Druhy komunikace v ošetřovatelství
-
•9.3 Podmínky efektivní (produktivní) komunikace
-
•9.4 Komunikační překážky bránící navázání prvního kontaktu
-
•9.5 Shoda v komunikaci – kongruentnost
-
•9.6 Rovina vztahu zdravotník a pacient
-
•9.7 Nemoc jako náročná životní situace
-
•9.8 Postoje člověka k nemoci
-
•9.9 Iatropatogenie a sorrorigenie
-
•9.10 Hospitalismus
-
-
Nyní studovat10 Osobnost edukátora
-
Nyní studovat11 Výchova a vzdělávání ve vztahu k udržení a obnovení zdraví
-
Nyní studovat12 Modelové situace z klinické praxe
-
Nyní studovat13 Souhrnné testovací otázky
-
6.3 Motivace v edukaci
6.3 Motivace v edukaci
Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti
Motivace - moveo, movere (hýbati se, uvádět jedince do pohybu), souhrn všech vlastností, které podporují nebo tlumí jedince, aby něco dělal nebo nedělal.
Motiv - pohnutka uvědomělá a neuvědomělá. Každá má dvě fáze: 1) impuls - vnitřní pohnutka, 2) incentiva - vnější pohnutka. Motivují nás i potřeby (primární X sekundární). Motivační potřeby jsou biologické, psychosociální (zájmy, komunikace, sebehodnocení, sebeúcta, sebedůvěra, seberealizace atd.), sebeaktualizace, sebevědomí, láska a společenství, bezpečí a jistota.
Pro zaměření chování pacienta na zdravý životní styl nebo minimalizaci výskytu komplikací nemoci, je potřeba využívat souvislosti mezi jednotlivými cílemi edukace: kognitivními, afektivními a psychomotorickými. Významné je posilňování motivace na změnu chování a jednání. Motivace je jedním ze základních faktorů ovlivňujících úspěšnost výchovně-vzdělávacího procesu.
Předpokladem efektivní edukace je aktivita edukanta (pacient). Edukace pacienta probíhá většinou v období, kdy pacient není v dobrém psychickém stavu. Příčinou může být např. oznámení diagnózy, špatná prognóza apod. V této souvislosti je nutné si uvědomit postavení motivů v procesu učení.
Edukátoři by měli vytvářet příznivé podmínky pro vznik motivů a dobře určit jaké didaktické prostředky požije při edukaci (Nemcová, Hlinková, 2010).
Ambice, cíle krátkodobé - např. obstarání potravy, středně dlouhé - např. dobrý prospěch, dlouhodobé - např. získání zaměstnání v určitém oboru.
Aspirace - nejvyšší cíle člověka.
Názory a postoje - vztah jedince k určité skutečnosti, věcem, lidem a činnostem, zahrnuje poznání objektu, citové hodnocení, pobídku k jednání.
V ošetřovatelské edukaci je potřeba respektovat práva a povinnosti pacienta. S neefektivností edukace v ošetřovatelské praxi se můžeme setkat díky možným překážkám u sestry, pacienta nebo ve zdravotnickém systému (Nemcová, Hlinková, 2010).
Někdy se mezi motiv a cíl přiřadí i překážka (motiv ---- překážka ---- cíl)
- Rezignace - vrátí se, hledá jinou motivaci, promítá se do sebevědomí člověka.
- Překonání překážky - najít systém, překážka může naučit i správnému systému
- Obejití překážky - čestné i nečestné, přes jiný odpor se dostanu k cíli.
- Odstranění překážky.
Sestra by měla během edukace využívat pouze legitimní přesvědčovací strategie, jako je odvolávání se na autority (citování statistik, různých průzkumů), odvolávání se na většinu (většina lidí tento způsob dobře toleruje, dobře si pamatuje), morální aspekt, žádost o mírnou změnu. Pro edukaci je naprosto nevhodné a nežádoucí využívání nelegitimních přesvědčovacích strategií jako jsou konfrontace (neříkejte mi, že to nejde), zesměšňování, předpokládání souhlasu (takže tomu už rozumíte, že?; tak, můžeme jít dál?).
-
Zaklady_pedagogiky_a_edukace_v_osetrovatelstvi
-
Nyní studovat1 Předmět a cíle pedagogiky
-
Nyní studovat2 Výchova jako součást pedagogického procesu
-
Nyní studovat3 Vymezení základních pojmů v edukaci
-
Nyní studovat4 Vztah pedagogiky a ošetřovatelství
-
Nyní studovat5 Prostředí výchovy a role školy
-
Nyní studovat6 Proces edukace ve zdravotnickém zařízení
-
Nyní studovat7 Analýza dílčích fází edukačního procesu
-
•7.1 Cíle výuky
-
•7.2 Faktory ovlivňující edukaci
-
•7.3 Formy edukace
-
•7.4 Metody výuky
-
•7.5 Organizační formy výuky
-
•7.6 Materiálně didaktické prostředky
-
•7.7 Hodnocení výsledků výuky – evaluace výsledků výuky
-
•7.8 Styly vedení studentů - pacientů
-
•7.9 Kritéria hodnocení – hospitace u sestry edukátorky
-
-
Nyní studovat8 Edukační ošetřovatelská dokumentace
-
Nyní studovat9 Komunikace v edukačním procesu
-
•9.1 Obecné podmínky komunikace
-
•9.2 Druhy komunikace v ošetřovatelství
-
•9.3 Podmínky efektivní (produktivní) komunikace
-
•9.4 Komunikační překážky bránící navázání prvního kontaktu
-
•9.5 Shoda v komunikaci – kongruentnost
-
•9.6 Rovina vztahu zdravotník a pacient
-
•9.7 Nemoc jako náročná životní situace
-
•9.8 Postoje člověka k nemoci
-
•9.9 Iatropatogenie a sorrorigenie
-
•9.10 Hospitalismus
-
-
Nyní studovat10 Osobnost edukátora
-
Nyní studovat11 Výchova a vzdělávání ve vztahu k udržení a obnovení zdraví
-
Nyní studovat12 Modelové situace z klinické praxe
-
Nyní studovat13 Souhrnné testovací otázky
-