Zdravotnicka_psychologie
2.1.2 Stres coby vnější příčina změn systému, stresor (S)
2.1.2 Stres coby vnější příčina změn systému, stresor (S)
Obecně řečeno se termín stres vztahuje k událostem, které člověk vnímá jako ohrožení své tělesné nebo duševní pohody. Stres je zde chápán jako vnější síla, událost nebo požadavek působící na organismus. Jde o atribut situace; často je tento termín možno nahradit slovem zátěž nebo břímě („zkouška je pro mě hrozný stres“, ,,stěhování je stres”, ,,rozvod je stres” atp.).
Z terminologických důvodů bývá tato událost označována často termínem “stresor”. Ne však vždy; řada autorů (zejména anglicky píšících) používá stále termín stres i v tomto významu.
Ne každá událost působící na organismus je ale stresorem; aby byla tato událost chápána jako “stresor”, musí mít za důsledek signifikantní změnu či modifikaci systému. Někdy je touto modifikací až deformace nebo zničení systému. V návaznosti na toto pojetí, jež pochází z fyziky, je dnes v psychologii stres(or) definován jako vnější síla, událost nebo požadavek, který vyžaduje změnu v dosavadní struktuře života jedince (Holmes, Rahe, 1967). Vychází z toho, že máme určité zvyky, životní stereotypy, rutiny a rituály, jež stresor narušuje. Jako příklad stresorů lze uvést například sňatek nebo rozvod. To jsou nesporně události, jež vyžadují změnu v dosavadní struktuře života jedince.
Toto pojetí stresorů jde někdy ještě dále, takže jsou za ně pokládány například i ztráta klíčů nebo přetržení tkaničky u bot – tedy všechny události, které způsobují změny v běžné, normální rutině.
Dimenze stresorů
Stresory podle intenzity působení:
Stresory se liší v množství dimenzí. Jednou z nich je jejich intenzita či závažnost. Volně lze rozlišit tyto čtyři hlavní kategorie:
- katastrofy (povodně, hurikán)
- životní krize (rozvod, úmrtí v rodině)
- životní změny (sňatek, ukončení studia)
- denní strasti (svár s partnerem, ztráta klíčů).
Stresory podle délky působení:
Podle délky působení lze rozlišit
- krátkodobě působící stresory (hádka, ztráta klíčů)
- střednědobě působící stresory (dovolená, služební cesta)
- dlouhodobě působící stresory (válka, dlouhodobá nemoc, rasová příslušnost).
Kromě toho lze rozlišit stresory, které působí jednorázově (jako například ztráta klíčů) od stresorů, které působí opakovaně (hádky manželů, přijímání dětských pacientů na onkologii).
Stresory podle charakteru stresorů:
Podle charakteru událostí, které jsou zdrojem stresu, můžeme rozlišit
- fyzické stresory (povodně, požáry, tropické sucho, hluk)
- biologické stresory (infekce, nemoc)
- psychické stresory (hrozba napadením, urážka, evokování pocitů viny)
- interpersonální stresory (narození dítěte, rozvod, hádka)
- sociální stresory (přelidnění, dav, válka).