Kazuistiky

9.5.3 Posouzení psychického stavu

9.5.3 Posouzení psychického stavu
 
 
VĚDOMÍ       
Subjektivně: „Jsem při vědomí. Vnímám normálně.“
Objektivně: lucidní, vigilní.
 
ORIENTACE
Subjektivně: „Teď už je to dobrý, ale byla jsem zmatená.“
Objektivně: pacientka je plně orientována.
 
NÁLADA
Subjektivně: „Většinou mám náladu dobrou, ale tady je to horší. Někdy mi je smutno.“
Objektivně: nálada subdepresivní.
 
PAMĚŤ
Staropaměť
Subjektivně: „Nemám problémy.“
Objektivně: výbavnost z minulosti v normě.
Novopaměť
Subjektivně:  „Nemám problémy.“
Objektivně: krátkodobá paměť v normě.
 
MYŠLENÍ
Subjektivně: „S myšlením problémy nemám.“
Objektivně: bez bludné produkce, na otázky odpovídá přiléhavě, k situaci kritická, reálné plány do budoucna.
 
TEMPERAMENT
Subjektivně: „Bývám dost temperamentní.“
Objektivně: pacientka působí extrovertně, je komunikativní, vůdčí, sebevědomá.
 
SEBEHODNOCENÍ          
Subjektivně: „ Jsem celkem úspěšná, mám úžasného syna. Mnohdy si ale nevěřím.“
Objektivně: pacientka se často podceňuje, potřebuje povzbuzení a ocenění.
 
VNÍMÁNÍ ZDRAVÍ  
Subjektivně: „Zdraví je to nejdůležitější. Pitím jsem to pokazila, jsem na tom docela špatně. Musím se snažit. Bojím se, jak to všechno zvládnu doma.“    
Objektivně: pacientka považuje zdraví za prioritu a uvědomuje si, že si zdraví poškodila svým chováním.
 
VNÍMÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU
Subjektivně: „Teď se cítím zdravá a zdraví si vážím, i když jsem hodně pila.“
Objektivně: pacientka si uvědomuje závažnost diagnózy a nutnosti abstinence; bojí se budoucnosti.
 
REAKCE NA ONEMOCNĚNÍ A PROŽÍVÁNÍ ONEMOCNĚNÍ
Subjektivně: „Vím, jak to tu chodí. Prožívám to tady dost špatně, ale snažím se být pozitivní. Hlavně si za všechno můžu sama.“
Objektivně: pacientka si pamatuje průběh minulých hospitalizací; je motivována terapii dokončit; dobře spolupracuje.
 
REAKCE NA HOSPITALIZACI  
Subjektivně: „Chci se vyléčit. Dělám pro to maximum a doufám, že mi to vydrží.“
Objektivně: pacientka v detenčním řízení; patrné zlepšení spolupráce; částečný náhled.
 
ADAPTACE NA ONEMOCNĚNÍ            
Subjektivně: „Nehodlám takhle skončit, budu bojovat. Tentokrát se nedám.“
Objektivně: pacientka je aktuálně motivována k abstinenci, začala spolupracovat v rámci léčebného procesu.
 
PROJEVY JISTOTY A NEJISTOTY
Subjektivně: „Mám strach, velký strach z budoucnosti. Teď jen doufám, že mě ten strach nepřejde, protože mě drží od toho, abych zase nespadla do pití. Jediný, čeho se taky bojím, je, jak to zvládnu doma.“          
Objektivně: pacientka verbalizuje strach z budoucnosti, jak abstinenci zvládne v domácím a pracovním prostředí.
 
ZKUŠENOSTI Z PŘEDCHÁZEJÍCÍCH HOSPITALIZACÍ (IATROPATOGENIE, SORRORIGENIE)
Subjektivně: „Už jsem tu byla hospitalizovaná, ale vždycky jsem sama dřív odešla.“
Objektivně: pacientka má opakované zkušenosti s psychiatrickými AT hospitalizacemi, vždy byla hospitalizace ukončena negativním reversem.