Kazuistiky

14.8.2 Únava (00093)

14.8.2 Únava (00093)
 
 
Únava (00093)
Doména 4: Aktivita/odpočinek
Třída 3: Rovnováha energie
Definice: Celkově zmáhající dlouhodobý pocit vyčerpání a snížená schopnost k fyzické a duševní práci na obvyklé úrovni.
 
Určující znaky: neschopnost zachovat běžnou úroveň fyzické činnosti
Související faktory: onemocnění
Priorita: střední
 
Cíl dlouhodobý: Pacient se necítí únaven - do 3 týdnů.
Cíl krátkodobý: Pacient se zapojuje do běžných denních aktivit - do 1 týdne.
 
Očekávané výsledky:
- Pacient zná příčiny, které mu způsobují únavu do 24 h.
- Pacient je poučen o účinných opatřeních proti únavě 1. den hospitalizace.
- Pacient je ochoten s únavou bojovat od 2. dne hospitalizace.
- Pacient nemá narušený spánek denně.
- Pacient se účastní léčebného režimu denně.
- Pacient střídá dostatečný odpočinek s aktivitami během dne denně.
- Pacient má k dispozici klidné prostředí k odpočinku denně.
 
Plán intervencí: od 3. 9 do 24. 9. 2012
1. Zajímej se o celkový stav pacienta (stav výživy a hydratace) – po celou dobu hospitalizace, všeobecná sestra.
2. Pozoruj fyzické známky únavy pacienta – po celou dobu hospitalizace, všeobecná sestra.
3. Vyslechni pacienta, co podle jeho názoru způsobuje únavu a co ji zmírňuje – 1. den hospitalizace, všeobecná sestra.
4. Zaměř se na udržení kvality spánku – v průběhu hospitalizace, všeobecná sestra.
5. Redukuj před spaním rušivé elementy, pokud je to možné – každý den, zdravotnický personál.
6. Vytvářej vhodné prostředí (pacientův pokoj) ke zmírnění únavy – větrání, úprava lůžka – každý den, zdravotnický personál.
7. Informuj pacienta o důvodu únavy v souvislosti s jeho onemocněním – 1. den hospitalizace, všeobecná sestra.
8. Motivuj pacienta k denním aktivitám, které jsou v jeho silách – 2krát denně, po celou dobu hospitalizace, zdravotnický personál.
9. Naplánuj s pacientem reálná opatření, která vedou ke snížení únavy – v průběhu hospitalizace, všeobecná sestra a fyzioterapeut.
10. Zkonzultuj a navrhni pacientovi možnost fyzických aktivit během hospitalizace – 1. den hospitalizace, fyzioterapeut.
11. Připomínej pacientovi, aby své povinnosti prokládal odpočinkem k omezení únavy, během hospitalizace, všeobecná sestra.
12. Zaznamenávej projevy únavy do ošetřovatelské dokumentace – každý den, dle potřeby, všeobecná sestra.
 
Realizace (1. den hospitalizace, 3. 9. 2012):
Pacienta jsem uložila na nadstandardní pokoj, který měl sám pro sebe. S pacientem jsem si na úvod popovídala o jeho pocitech z celkového stavu a únavě v souvislosti s jeho onemocněním. S fyzioterapeutem jsme ho poučili o důležitosti dodržovat jak denní aktivity, tak i kvalitní odpočinek během dne a navrhli jsme všechny možnosti, které lze praktikovat ve zdravotnickém zařízení. Pacient udával, že je celkově unavený, hlavně z toho důvodu, že nemá dostatečný příjem energie. Pacienta jsem pobízela k dodržování pitného a dietnímu režimu. V podvečer jsem připravila pacientovo lůžko a prostředí pro dostatečně kvalitní spánek. Všechny aktivity a projevy únavy jsem zaznamenala do ošetřovatelské dokumentace. Noční sestra zaznamenala, že pacient spal v noci klidně, bez probouzení během noci.
 
Realizace (7. den hospitalizace, 10. 9. 2012):
Intervence pokračovaly 2.-7. den beze změn, kromě intervencí č.: 3, 7, 10. U pacienta jsem pozorovala a hodnotila jeho vitálnost a chování během dne na pokoji a oddělení. Aktivně jsem doplňovala zásoby pitného režimu na pokoj pacienta a povzbuzovala ho k dodržování naordinované diety. Pacient udával, že došlo k mírnému zlepšení, že se již necítí tolik unavený. Přes den střídavě odpočíval na lůžku, sledoval TV nebo se procházel po chodbě oddělení v doprovodu manželky. V podvečer jsem dopomohla pacientovi připravit ideální prostředí ke spánku – větrání v místnosti, úprava lůžka. Aktivity a projevy únavy jsem zaznamenala do dokumentace. Noční sestra zaznamenala, že pacient spal nepřetržitě celou noc.
 
Realizace (14. den hospitalizace, 17. 9. 2012):
Intervence pokračovaly 8.-14. den beze změn. Pozorovala jsem jeho náladu, chuť do života a chování. Pacient se zdál být více odpočatý, proto jsem ho motivovala k větším aktivitám v rámci zdravotnického zařízení (procházení se s doprovodem). Pacient přes den polehával jen po obědě. Kontrolovala a zaznamenávala jsem pitný a dietní režim, který pacient dobře snášel. Večer jsem dopomohla s přípravou prostředí ke spánku. Všechny změny jsem zapsala do dokumentace. Noční sestra zaznamenala, že pacient spal klidně celou noc.
 
Realizace (21. den hospitalizace, 24. 9. 2012):
Intervence pokračovaly 15.-21. den beze změn. Sledovala jsem změny nálady. Po rozhovoru s pacientem jsem usoudila, že se únava již neprojevovala. Pacient byl v rámci svých možností vitální, sám chodil po zdravotnickém zařízení a přes den na lůžku nepolehával. Pacientova nálada se také zlepšila díky tomu, že se těšil do domácího prostředí.
 
Hodnocení (21. den hospitalizace, 24. 9. 2012):
Cíl krátkodobý byl splněn. Pacient se zapojil během 1. týdne do běžných denních aktivit.
Cíl dlouhodobý byl splněn. Pacient nepociťuje žádnou únavu do 3. týdne hospitalizace. Je poučen, že má dodržovat klidový režim i v domácí péči.
Ošetřovatelské intervence dále nepokračují.