Fyziologie

3.1 Imunitní systém

3.1 Imunitní systém
 
  
Imunita je schopnost specializovaných částí a buněk organismu rozeznat cizí struktury, popř. vlastní struktury poškozené, a reagovat proti nim řadou mechanismů, zahrnujících např. přímou buněčnou likvidaci, pohlcení, tvorbu protilátek atd. Uplatňuje se při udržení celistvosti těla, obraně proti infekci či nádorům. Někdy je však sama zdrojem poškození, a to v případě nepřiměřené reakce (alergie) či v případě reakce zaměřené proti vlastním buňkám a tkáním (autoimunita).
 
Základem rozeznání cizího je antigen, tj. určitá molekula, resp. její část, kterou buňky imunitního systému rozeznávají jako cizí. Většinou jde o bílkovinu, často s navázanými cukry (glykoprotein). I vlastní buňky mají antigeny, na které však imunitní systém nereaguje (tzv. imunitní tolerance), zatímco na ně reaguje imunitní systém jiného jedince – proto co největší shoda v antigenech je předpokladem transplantace. Zcela identické antigeny mají jen jednovaječná (monozygotní) dvojčata.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše