Fyziologie

5.6 Regulace krevního oběhu

5.6 Regulace krevního oběhu
 
  
Krevní oběh je regulován výrazně nervovým systémem a místními vlivy a působky.
 
Regulace srdce
Činnost srdce je výrazně regulována vegetativními nervy. Sympatikus má účinky:
- chronotropní (zvyšuje srdeční frekvenci působením na sinoatriální uzlík)
- inotropní (zvyšuje stažlivost myokardu zvýšením vstupu vápenatých iontů)
- batmotropní (zvyšuje vzrušivost)
- dromotropní (zvyšuje vodivost, zejm. síňokomorový převod)
 
Účinky parasympatiku jsou vesměs opačné.
Sympatikus v srdci působí stimulací beta1 adrenergních receptorů, parasympatikus stimulací muskarinových cholinergních receptorů.
Farmakologické ovlivnění těchto receptorů a dějů se používá i léčebně (např. betablokátory inhibují účinek sympatiku blokádou jeho beta receptorů, čili např. zpomalují srdeční frekvenci).
 
Regulace cév
Cévy, zejm. drobné tepénky (arterioly) jsou regulovány místními metabolickými vlivy (hromadění odpadních látek cévy rozšiřuje) a chemickými látkami místního nebo systémového původu, z nichž některé cévy rozšiřují (vazodilatace) – zejm. oxid dusnatý (NO), zatímco jiné je zúžují (vazokonstrikce) – např. endotelin, leukotrieny, vazopresin, angiotenzin II, adrenalin atp. Některé z těchto látek hrají roli např. při alergických reakcích.
Další je regulace nervová. Hlavní působení sympatiku je vazokonstrikční přes alfa adrenergní receptory, vazodilatační účinky má spíše parasympatikus. Nicméně v některých tkáních mají cévy i receptory, jejichž prostřednictvím sympatikus cévy rozšiřuje.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše