Biofyzika

6.5.3 Terapeutické využití ultrazvuku

V léčbě pomocí ultrazvuku se nejčastěji používá ultrazvuk s frekvencí 0,8 až 1 MHz a intenzitou 0,5 až 3 W.cm-2 při době expozice 10 minut. K ozvučení se používá zařízení, které se skládá ze zdroje vysokofrekvenčního napětí (oscilátor) a ozařovací hlavice, ve které je uložen piezoelektrický měnič. Hlavice, uzavřená kovovou membránou, se přikládá na ozvučovaná místa potřená parafínovým olejem, aby mezi kůží a hlavicí nebyla vrstva vzduchu.
Léčebné účinky spočívají v hloubkovém tepelném účinku, tišení bolesti přímými i ne- přímými mechanismy, spazmolytickém účinku, tj. uvolnění dlouhotrvajícího lokálního zvýšení svalového napětí, tlumivém účinku na přenos nervových vzruchů (relaxace) a konečně ve zvýšení místního krevního oběhu a zvýšení metabolizmu. Ultrazvuk se především používá u kloubních a nervových zánětů.
V zubním lékařství se používá mechanických kmitů s vysokou frekvencí k odstraňování zubního kamene pomocí magnetostrikčního generátoru. Amplituda kmitů je velmi malá, řádově setiny mm.