Farmakologie

8.1 Vitamíny

8.1 Vitamíny
 
 
Vitamíny jsou nízkomolekulární organické látky v malých množstvích nezbytné pro normální fungování metabolických pochodů organizmu. Jako součást živin nedodávají energii a nepatří mezi stavební jednotky, ale plní katalytickou funkci – buď samy nebo jako kofaktory (koenzymy) některých enzymů. Většina vitamínů je esenciální, jejich zdrojem je nejčastěji rostlinná strava, kde se vyskytují přímo, nebo jako provitamíny. Klasické je dělení vitamínů podle rozpustnosti na vitamíny rozpustné v tucích (lipofilní; A, D, E, K) a vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní; B, C).
Částečný nedostatek určitého vitamínu (nebo i více vitamínů najednou - např. při poruše absorpce lipidů je snížena i absorpce lipofilních vitamínů) v organizmu se označuje jako hypovitaminóza, která po dlouhodobě trvající depleci (nedostatku) vitamínu může vést k jeho nulové koncentraci v organizmu a tím k celkovému onemocnění tzv. avitaminóze. Přílišným nahromaděním vitamínů v organizmu dochází k hypervitaminóze, která může vyvolat vážné poruchy (předávkování, otrava vitamíny). Předávkovat se vitamíny je možné u lipofilních vitamínů (převážně A a D), které se mohou ukládat v tucích. Přebytek hydrofilních vitamínů se vylučuje močí, v organizmu se tedy neukládají, jejich zásoby jsou jen velmi malé a rychleji se proto vyvíjí hypovitaminóza (hypervitaminóza se u nich projevuje minimálně).
Vitamíny jsou většinou užívány jako substituční terapie u hypovitaminóz, nebo jako profylaxe v dětství, těhotenství a po dobu kojení (vitamíny příznivě působí např. na správný vývoj plodu nebo tvorbu mléka). Vyšší potřeba vitamínů se rovněž může projevit po nemoci, při větší psychické nebo fyzické zátěži, při oslabeném imunitním systému nebo u starších lidí.
Výlučně farmakologicky jsou vitamíny používány ojediněle. K léčbě hyperlipidémií se používá kyselina nikotinová (niacin), která při podávání ve vysokých dávkách způsobuje snížení hladin triacylglycerolů i cholesterolu a zvýšení hladiny HDL cholesterolu. Jedním z nezávislých rizikových faktorů ischemické choroby srdeční nebo cévních onemocnění mozku je hyperhomocysteinémie, k jejíž léčbě (nebo sekundární prevenci) se doporučuje užívání kombinace kyseliny listové a vitamínů B6 a B12. V dermatologii lze pro léčbu psoriázy (lupénky) použít deriváty vitamínu D a A, nutná je však dlouhodobá aplikace (rok). Vitamín K bývá indikován jako antidotum při předávkování kumarinových antikoagulancií (Warfarin, Pelentan).
Přehled vitamínů rozpustných v tucích je uveden v tabulce 8.1 a vitamínů rozpustných ve vodě v tabulce 8.2.
 
Tabulka 8.1: Přehled lipofilních vitamínů
 
Vitamín
Zdroj
Funkce
Hypovitaminóza
Hypervitaminóza
Poznámka
A
retinol
mléko, játra, karoten
součást fotosenzitivního
pigmentu v sítnici, nutný pro normální funkci epitelových buněk kůže a sliznic, nezbytný pro růst dětí a syntézu glukokortikoidů, mírný antioxidant
špatná adaptace na šero, atrofie epitelu sliznic a kůže, poruchy růstu dětí, porucha syntézy glukokortikoidů
hrubá kůže, poškození jater (hepatomegalie),
zvýšení plazmatické koncentrace Ca, řídnutí vlasů
v potravě se vyskytuje přímo, nebo ve formě provitamínu β–karotenu (zdroj: rostlinná barviva - karotenoidy), ve srovnání s vitamínem A je bezpečný z hlediska možnosti intoxikace
D
karciferol
mléko, játra, rybí tuk
regulace hladin Ca a P, ovlivňuje funkci pankreatu
demineralizace kostí, křivice, osteoporóza
zvýšení koncentrace Ca v srdci, ledvinách, průjmy, zvracení
 
D2
ergokalciferol
potrava rostlinného původu
 
 
 
endogenně vzniká v kůži působením UV záření
D3
cholekalciferol
potrava živočišného původu
 
 
 
endogenně vzniká v kůži z dehydrocholesterolu působením UV záření
E
tokoferol
vejce, rostlinné oleje
antioxidant
 
 
 
K1
fytomenadiol
zelené části rostlin
tvorba koagulačních faktorů
zvýšená krvácivost
 
 
Zdroj: autor
 
Tabulka 8.2: Přehled hydrofilních vitamínů
 
Vitamín
Zdroj
Funkce
Hypovitaminóza
Poznámka
B1
thiamin
celozrnná mouka, kvasnice, mléko, maso, zelenina
koenzym dekarboxyláz – metabolizmus sacharidů
závratě, tachykardie, avitaminóza beri-beri (může vyústit až v srdeční selhání)
beri-beri je onemocnění nervového systému
B2
riboflavin
složka oxidačních enzymů
postižení kůže a sliznic (ústní koutky), dermatitida
 
B6
pyridoxin
kvasnice, játra, rýže, obilné klíčky
koenzym dekarboxyláz a transamináz, důležitý pro normální funkci CNS a kůže
zvýšení nervosvalové dráždivosti, kožní a slizniční změny, některé typy anemie
 
B12
kobalamin
maso, mléko
obnova myelinu nervových vláken, nepostradatelný v metabolizmu kyseliny listové, nezbytný pro krvetvorbu
porucha syntézy nukleotidů, megaloblastické anémie, nervové poruchy
 
kyselina
listová
listová zelenina
nezbytná pro syntézu nukleotidů a procesy buněčného dělení
megaloblastické anémie, změny na sliznicích
 
PP
niacin
kvasnice, játra
součást koenzymů NAD, které katalyzují oxidačně redukční reakce
kožní dermatitidy, průjmy
endogenně syntetizován z tryptofanu
C
kyselina
askorbová
ovoce, zelenina
nezbytný pro tvorbu kolagenu, správnou funkci a stavbu mezibuněčné hmoty, antioxidant
poškození dásní, špatné hojení ran, avitaminóza kurděje
 
NAD – nikotinamidadenindinukleotid
Zdroj: autor