Fyziologie

10.1.2 Výdej tepla

10.1.2 Výdej tepla
 
  
Neustálá tvorba tepla metabolismem, pohybem, prací atd. znamená, že teplo musí být z těla odváděno, aby nedošlo k zvýšení jeho teploty. Teplo je vydáváno tělesným povrchem, tedy zejm. kůží, několika procesy:
- radiace (záření). Tělo je zdrojem infračerveného záření a míra jeho výdeje závisí na rozdílu teploty těla a okolí. Představuje cca 60 % ztrát tepla u neoblečeného jedince.
- vedení (kondukce). Přenos energie daný přímým kontaktem s předměty vč. vzduchu, je možný jen potud, pokud je teplota těchto předmětů nižší. Představuje jen velmi malou část ztrát.
- proudění (konvekce), která znamená, že vzduch okolo těla proudí a umožňuje tak vedení tepla. Teplejší vzduchu v blízkosti těla je neustále nahrazován chladnějším. Samozřejmě je tento děj zesílen větrem a jiným výrazným pohybem vzduchu. Představuje cca 15 % ztrát.
- vypařování (evaporace) vody/potu z povrchu těla. Odpařování se neděje jen z kůže, ale i ze sliznic dýchacího ústrojí. Toto odpařování je přítomno neustále, je tedy i neviditelné  (perspiratio insensibilis) v kvantu přes 0,5 litru za den. Při zapojení viditelného pocení jsou pak ztráty tekutin a tudíž i ztráty tepla podstatně vyšší. Jde v podstatě o jedinou možnost ochlazování, je-li teplota okolí vyšší než teplota těla. Zhruba se tak ztrácí více než 1/5 tepla.
V malé míře se teplo ztrácí i močením a stolicí.
 
Je-li teplo vydávané tělesným povrchem a vzniká-li zejm. metabolismem uvnitř těla, musí teplo přecházet z hlubších částí těla na povrch. Vedení tepla mezi orgány je zanedbatelné, proto většinu přenosu tepla zajišťuje proudění krve. Významně tak do termoregulace zasahují procesy ovlivňující tok krve a prokrvení povrchu těla, tj. rozšíření či zúžení cév (vazodilatace, resp. vazokonstrikce).
 
Vazodilatace v kůži zvýší její prokrvení, ohřátí a proto může teplo být vydáváno do okolí. Naopak vazokonstrikce teplo uchovává v organismu.
 
Zvláštním mechanismem šetřícím teplo je protiproudový mechanismus především v okrajových částech těla. Tepny a žíly probíhají anatomicky ve stejných místech, tepenná teplejší krev část svého tepla předá do chladnější žilní krve, takže toto teplo „se vrací“ zpět do jádra, k srdci, zatímco do periferie teče již trochu chladnější krev tepenná.
 
Pot je tvořen potními žlázami v kůži, které jsou inervovány sympatickými nervy, ale mediátorem je zde acetylcholin. Žlázky vytvářejí tekutinu blízkou plasmě, ale bez plasmatických bílkovin. Nicméně ještě před vyloučením jsou hojně zastoupené ionty sodíku a chloridů zpět vstřebávány. Záleží přitom na stimulaci – není-li podnět silný, žláza vylučuje pomalu a většina sodíku a chloridů se vstřebá zpět včetně vody, v potu se naopak zahustí některé organické látky jako je mléčná kyselina či močovina. Při silné stimulaci je zpětné vstřebání iontů i vody slabší a může dojít až k ztrátám převyšujícím 500 ml za 1 hodinu. Kromě ztrát vody to představuje i značnou ztrátu solí.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše