K nejvíce vzrušujícím výsledkům moderního přírodovědného bádání patří skutečnost, že se dnes začíná stále zřetelněji z narůstajícího množství získaných dílčích výsledků sestavovat jakoby z mozaikových kaménků obraz světa, v němž skoro všechno navzájem souvisí a komunikuje navzájem.

To největší souvisí s tím nejnepatrnějším, to nejbližší s tím nejvzdálenějším. Vytváří se jednotný, do sebe uzavřený svět. Touto novou skutečností v poznání světa, se zabývá stále víc vědců. Např. Richard Steinpach se podobnou problematikou zabývá ve své knize „Skryté souvislosti určují náš pozemský život“ (STEINPACH, 1992).

Jiný vědec, světoznámý odborník v biochemii Frederic Vester k tomu dodává: „Jestliže se zjistilo, že každý systém zasahuje do jiného, že se ani jediný ve svém okruhu nevyčerpává, pak je jasné, že zde nemohou být žádné oddělené zákonitosti“ (VESTER, 1997).

 „Vším neustále proniká stejný prostý zákon! Tím nejjemnějším duchovním, jako tím nejhrubším pozemským. Beze změny a neoblomně. Projevuje se a musí být dbáno“ - je citováno je z knihy „Ve světle pravdy Poselství Grálu“ od Abd-ru-shina, který dodává: „Musíme se konečně naučit rozlišovat mezi duchem a rozumem, mezi životním jádrem člověka a jeho nástrojem. Těmto zákonitostem se musíme podřídit. Vytvářejí přece rámec naší existence.