Komunikace

1.1 Holistický pohled na lidskou komunikaci

1.1 Holistický pohled na lidskou komunikaci
 
 
Známe tři základní komponenty reality člověka: ducha, myslhmotné tělo. Toto členění v podstatě odpovídá i představě vědců o čtyřech sférách, které tvoří naši realitu. Jedná se o hmotu, neboli částici, o záření, které můžeme vyjádřit jako vlnu nebo pole, prostor ať vnitřní, nebo vnější a čas. Čas doprovází člověka neustále po celý život.
Převedeme-li shora uvedené do systémového vyjadřování, pak ducha považujme za pozorovatele, mysl za proces pozorování a hmotné tělo jako pozorovanou skutečnost. Všechny tři komponenty pocházejí z jednoho a téhož zdroje. Tímto zdrojem je Pole čisté potencionality, jež je zároveň podstatou člověka, která však zůstává ve fyzické realitě neprojevenou.
 
Člověk ve svém těle, mysli a duchu je dokonalou celistvostí, tak jako vesmír je dokonalou celistvostí (o čemž již dnes vědci nepochybují) a člověk je jeho obrazem. Jde o stejné přirovnání, které přirovnává člověka k mikrokosmu a vesmír k makrokosmu a obě části jsou spolu neoddělitelně spojené. Potom i zákony vesmíru se projevují i v celistvosti člověka.
 
Slovo komunikace pochází z latinského slova communicare. Communicare est multum dare - komunikovat znamená mnoho dávat, což je jádrem každého sdílení, vyjadřování a naslouchání, tedy přijímání a dávání. Přijímání a dávání je současně principem jakéhokoliv vztahu. Každý vztah obsahuje braní a dávání a jedno plodí druhé.
 
Platí i zde princip polarit: Co je nahoře, je i dole. Co jednou vystoupí nahoru, klesá, co klesne, musí se vrátit do původní výše. To je zákon. Také dávání a přijímání (odliv a příliv) jsou jen různé aspekty energetického toku. Jsou to opačné póly na stupnici reality, stále dochází ke změně, vše se neustále proměňuje. O neustálé proměně hovoří i řada symbolů. Tak ležatá osmička je symbolem nekonečna a symbolem nekonečného odvíjení.
 
Dávat - předávat - uvolňovat - vysílat - odevzdávat - posilovat – umocňovat
Přijímat - získávat - brát - dostávat, uvědomovat si. Přijímáním v životě člověka vše začíná i končí; učí nové psychoterapeutické metody pro práci s tělem. Pokud člověk odmítá přijmout, ocitá se v duševním antagonizmu, kterým bolestivě reaguje ve svém životě.
 
Život je harmonická interakce prvků, sil, vjemů a energií a vše dohromady vytváří pole existence a tato interakce se v životě člověka projevuje jako zákon dávání. Dynamická výměna energií mezi tělem, myslí a prostředím probíhá neustále. Stejně probíhá výměna energií mezi mikrokosmem a makrokosmem, tedy člověkem a vesmírem. Zastavení této energetické výměny nebo jenom energetická nerovnováha se projeví obratem stagnací všeho druhu: stagnací ve vztazích, ve zdraví, v záměrech, v rozhodování a nastoupí rozpad. Analogicky můžeme přirovnat zastavení toku energie k zastavení krevního oběhu v lidském těle. K udržení cirkulace je rovnováha mezi dáváním a přijímáním (odlivem a přílivem) nezbytná. Je nutno dávat, aby se mohlo přijímat.
 
Cokoliv, co má v životě nějakou hodnotu, se zmnožuje pouze tehdy, je-li to dáváno. Co se dáváním nezmnožuje, nemá cenu to dávat, ani nestojí za to, to dostat (D. Chopra). Doprovází-li dávání pocit ztráty, lítosti nebo ochuzení, není dávání podloženo energií, takže nesplní účel oboustranné radosti a my jsme vlastně nic nedarovali. Tím nejdůležitějším, co doprovází dávání je úmysl neboli záměr. V energetickém pojetí člověka je úmysl (záměr) středem bytosti, stejně jako energetické jádro je středem atomu nebo slunce středem sluneční soustavy.
 
Dávání je principem komunikace a dávat máme to, co sami hledáme a co také sami chceme dostat:
chcete-li mít radost - rozdávejte ji
chcete-li získat lásku - buďte láskyplní         
chcete-li materiální bohatství - pomáhejte k němu druhým
chcete-li pozornost - buďte pozorní.  
 
Komunikace probíhá na mnoha úrovních současně. Komunikace je dějem. Zahrnuje všechny způsoby, kdy jedna osoba ovlivňuje druhou osobu, skupinu nebo společenství.
 
Komunikace se vyjadřuje:
energií
myšlenkou
emocí
gestem, mimikou, postojem
slovem
skutkem
                   
Všechno je vlastně uvedené v samotném slově komunikace - communicare = patricipare = spolupodílet se na něčem s někým. Podobný význam je ve slovech „dělat něco společně, radit se, vyjednávat“. Velmi dovedná komunikace je „vyjednávání – mediace“, která je dovedností mediátorů (vyjednávačů), specificky připravených psychologů.
 
Komunikace je stejná cirkulace mezi dáváním (vysíláním) a přijímáním (dostáváním). Když se dává, vzniká hojnost, dostatek, blahobytí.
Slovo hojnost =affluence“, kořen je latinské „affuere“, což znamená někam proudit, neboli proudit v hojnosti. Stejně tak peníze jsou v holistickém pojetí symbolem životní energie. Tato životní energie je výsledkem služeb, které člověk poskytuje okolí, v přeneseném významu - vesmíru. Jiný výraz pro peníze je slovo měna. Také toto slovo má svůj latinský výraz. Měna = currency, latinský kořen currere, což znamená někam proudit nebo běžet. Nyní je jasné, že když zastavíme cirkulaci energie, zastavíme také přítok do našeho života a to symbolicky čehokoliv: peněz, blahobytu, odvahy, srdečnosti, ale i lásky, pozornosti a laskavosti.
Co potom člověku zbude, si dobře umíme představit.