Komunikace
27.3 Primární a sekundární rysy
27.3 Primární a sekundární rysy
Komunikace je především o předávání informací a také o sebevyjádření každého jedince. Předáváním informací je myšleno vzájemné předávání poznatků a zkušeností, sebevyjádření je vyjádření pocitů a citů. Při tomto předávání energie je důležitý úmysl, obsah a forma sdělení. Na tom je opět založen princip úspěchu nebo neúspěchu.
Má-li člověk vadný charakter, poznamenaný neupřímností a dvojakostí, nemůže být dlouhodobě úspěšný. Tato dvojakost bude vyvolávat nedůvěru a bude znít čím dál víc falešně.
Chybí-li důvěra, chybí základ pro trvalý úspěch. Je však nutno také říct, že některé prvky etiky osobnosti jsou prospěšné. Je to např. růst osobnosti výcvikem komunikativních dovedností, dále výchova v oblasti pozitivního myšlení je důležitá k vyladění a posunu člověka. Pokud se uplatňují techniky, kdy se úspěch stává pouze funkcí osobnosti a vnějšího dojmu, pak jde o rysy sekundární, nikoliv primární. Jde o lidi druhé velikosti.
Primární rysy
Primární rysy jsou obsaženy v etice charakteru, jako základním etickém kodexu člověka. Jde o soubor základních principů smysluplného a šťastného života, kde člověk poznal zákonitosti života, zákony jemnohmotné reality a naučil se s nimi žít a pracovat. Tím je zaintegroval do své povahy. Staly se součástí jeho světa a vytvořily základní linii jeho charakteru a jeho vnitřních vlastností. Lidé, kteří uplatňují etiku charakteru, jsou nazýváni lidmi primární velikosti.
Platí zákon, že pouze opravdovost dává životnost jakékoliv technice. Lidé, kteří mají do své povahy zaintegrovány primární hodnoty - což jsou principiální vlastnosti a přesvědčení, jsou jako lidé primární velikosti přirození, důvěryhodní a vytvářejí kolem sebe příjemnou atmosféru. Mají obvykle vysokou sebeúctu, která pramení z vnitřního klidu, klidu duše a harmonie. Tito lidé znají svou cenu a jsou většinou odpovědní za svá vyjádřená slova, vykonané činy a životní situace. Mají co nabídnout a všichni to uznávají. Vzbuzují úctu a okolí to plně akceptuje.
Sekundární rysy
Mnoho lidí se naučilo hrát svou hru, naučilo se ovládat pravidla stanovená lidmi (však bez propojení na vnitřní zákonitosti) a vystačit si s etikou osobnosti k vytvoření dobrého dojmu. K tomu používají krátkodobé a účelné techniky, plné hraného zájmu o druhé. To jsou tzv. vlastnosti sekundární, které nemají trvalou hodnotu v dlouhodobých vztazích. Chybí hluboká integrita a základní síla charakteru. Je způsobeno, že pravé motivy vyplavou nahoru a krátkodobý, iluzorní úspěch je vystřídán nezdarem. Nazýváme je lidmi druhé velikosti.
Soustředění na techniky osobnosti, uvedeme-li obrazný příklad, znamená prolézt školu způsobem, že se nadřu pouze na zkoušku, víc mě nezajímá. Mnoho lidí takto uvažuje a také uspěje. Ale nezaplatíte-li cenu každodenní práce, nikdy dokonale nezvládnete svůj obor a nedosáhnete skutečné vzdělanosti.
Představme si jiný příklad: Napadlo by někoho tzv. „prolézt v zemědělství“? Zapomenout zasít na jaře, proskotačit léto a na podzim vynaložit úsilí a chtít něco sklidit? Zemědělství je přírodní systém. Je nutno zaplatit cenu a dodržet postup. Vždy tedy sklidíme jen to, co zasejeme (COVEY, 1994).
V lidském chování a mezilidských vztazích platí stejné „přírodní zákony“, které můžeme také nazvat přírodními systémy, jsou stejně založeny v principu života na „zákonu sklizně“. Slovo systém je řeckého původu a znamená „stavím k sobě“, neboli uspořádat, dát něčemu řád. Systém se skládá z podsystémů. Uspořádány mohou být jak částice, tak podsystémy. Např. tkáň je podsystémem orgánu, atom je podsystémem molekuly apod.
Iluze Etiky osobnosti u člověka bez primárních hodnot
Techniky duševní práce, techniky chování a manipulačních metod, vycházejí z normy společenské struktury a kultury určité společenské vrstvy.
Určitá skupina lidí si myslí, že vlastnosti jako je čest, bezúhonnost, pokora, spravedlnost a sounáležitost jsou staromódní a neužitečné balasty, které již dávno nefungují a upřednostňují techniky rychlého rozvoje osobnosti pro naplnění potřeb bohatství, zisků a kontaktů.
Tito lidé nerozlišují morální způsoby od nemorálních. Po vzniku tzv. „tržního mechanizmu“, napojeného na zisk, se hodnoty staly neudržitelnými a téměř zanikly v nastolení tzv. „právního státu“, který zcela uvolnil mantinely pro uplatňování neomezené moci určitých skupin, zejména soudů, bankovnictví, politiků a závratně zbohatlých podnikatelů.
Je možno použít výrok: „Právo se s morálkou nesnoubí“. Dnes je často vidět snaha, jak si podnikatelé chtějí „koupit“ lepší schopnosti, kvality a morálku právě nejrůznějšími technikami osobnosti - nacvičováním úsměvu, zájmu o druhého, uplatňováním asertivity apod.
Resumé:
Uplatňování Etiky osobnosti vede k rychlému nárůstu moci Ega, které převezme moc nad svým člověkem. Svoje přežívání si zajistí tím, že nás bude „ochraňovat“ před naší vinou a stejně před strachem z „ božího hněvu“ a to prostřednictvím mechanizmu represe a projekce. Navíc nás Ego nepustí do přítomného okamžiku, kde jako bytosti získáváme svou moc a sílu.
Celkově dochází k porušení Jednoty mezi myšlením, cítěním a jednáním. Dochází k deformaci nejen charakteru, ale i psychiky. Začíná úzkostný spěch životem, strach ze ztráty, úzkost ze selhání a především ztráta sebeúcty. Je zcela marné stavět osobnost před charakter a pokoušet se zlepšit vztahy s jinými dříve, než zlepšíme sami sebe (HONTZ, GILL, 1994).