Multikulturní ošetřovatelství

2.5.5 Specifika ošetřování evangelického kněze

2.5.5 Specifika ošetřování evangelického kněze
 
 
Přístup k evangelickému knězi se příliš neliší od specifik ošetřování kněze římskokatolického, protože jejich křesťanský základ je stejný. Personál by měl vědět, že evangelický kněz nemá povinnost žít v celibátu, proto návštěvy jeho manželky či dětí jsou běžné. Otázka postu je evangelické církvi dobrovolná, vždy záleží na individuální domluvě kněze a sestry. Totéž platí i o oslovování. Ve společenství věřících je běžné oslovování „pane faráři“, „bratře faráři“, široká veřejnost však používá oslovení příjmením popř. vysokoškolským titulem. Evangeličtí kněží mají ve zvyku přizpůsobit se prostředí, ve kterém se momentálně nachází (přizpůsobí čas i způsob své modlitby nemocničnímu zařízení). Tito církevní hodnostáři kladou na zdravotnický personál ojedinělé či minimální požadavky (Staňková, 2002).
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše