Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie
4.5 Sekundární prevence
4.5 Sekundární prevence
Sem patří především screeningové programy. Jejich definice je uvedena na počátku textu.
V současné době probíhají v ČR tři celoplošné screeningové programy. Konkrétně jde o vyhledávání časných forem kolorektální rakoviny a jejích prekanceróz. Dále vyhledávání časných forem rakoviny prsu – mamární screening – a vyhledávání časných forem rakoviny čípku hrdla děložního a jeho preakceróz.
Vyhledávání časných forem karcinomu prsu
Probíhá formou speciálního RTG vyšetření - mamografie. Technicky jde o digitalizovaný přístroj, který snižuje radiační zátěž a zkušený rentgenolog je schopen odhalit léze o velikosti 1 mm.
Screeningová mamografie je hrazená ze zdravotního pojištění u asymptomatických žen (tj. bez klinického podezření na nádor prsu) ve věku nad 45 let v dvouletém intervalu. Vyšetření jsou prováděna na akreditovaných pracovištích, která jsou vybavena jak odpovídající přístrojovou technikou, tak personálně. Vyšetření se v případě nutnosti doplňuje ultrazvukovým vyšetřením. U žen, které jsou mladší 45 let, si vyšetření hradí nemocná (cca 700 Kč). Ve věku do 40 let je vhodnější ultrazvukové vyšetření. Mamografie je schopna odhalit 95 % nádorů. Důležité je především to, že takto můžeme odhalit malé, nepokročilé nádory, jinými metodami nezjistitelné!
Screening rakoviny čípku hrdla děložního a jejích prekanceróz.
Je prováděn formou gynekologického vyšetření praktickým gynekologem, součástí vyšetření je kolposkopie a odběr na cytologické vyšetření. Cytologie je hodnocena opět ve specializovaných akreditovaných laboratořích. Tento postup nám umožňuje odhalit prekancerózy, případně časné formy onemocnění. V případě podezření, zjištěného cytologicky, následuje další diagnostický a léčebný postup. Vyšetření jsou prováděna v ročním intervalu u žen po zahájení sexuálního života,
Kolorektální screening
Je založen na pravidelných testech, které mají odhalit takzvané okultní krvácení (TOKS) nebo na screeningových koloskopiích.
Testy okultního krvácení vycházejí z poznatku, že většina nádorů, případně prekanceróz, je zdrojem mikroskopického (okultního) krvácení, které není ve stolici patrné. Lze je však odhalit speciálními testy. Krvácení bylo dříve detekováno guajakovou pryskyřicí. Tyto testy však nedokážou rozlišit mezi lidským hemoglobinem a myoglobinem z masa v potravě. Přesnější jsou v současné době prováděné imunohistochemické testy, které odhalí pouze lidský hemoglobin.
Nevýhodou je fakt, že zdrojů okultního krvácení může být celá řada (hemoroidy, střevní záněty).
V případě pozitivity TOKS testů je dalším nutným krokem kolposkopické vyšetření!
Od roku 2009 proplácí zdravotní pojišťovny screeningovou koloskopii.
Praktický postup kolorektálního screeningu:
Lidé ve věku 50-54 let by si měli jednou ročně udělat test okultního krvácení do stolice (TOKS). Tento test je běžně k dostání u praktických lékařů a jeho provedení je zcela nenáročné.
Lidé starší 55 let mohou buď pokračovat v pravidelných testech okultního krvácení do stolice jednou za dva roky, nebo se mohou rozhodnout pro primární screeningovou koloskopii. Pokud je tato koloskopie negativní, stačí ji opakovat po deseti letech.
Veškeré výše uvedené programy se týkají zdravých jedinců, bez jakýchkoliv příznaků onemocnění!!
Pacienti s vyšším rizikem vzniku onemocnění, kam patří především geneticky podmíněná onemocnění, vyžadují odlišný přístup, tudíž nejsou zahrnování do programů pro běžnou populaci!
Důvody, které vedou ke snížení efektivity primární a sekundární prevence.
Patří sem především subjektivní důvody, podceňování rizika. Někdy také hovoříme o liberální pseudomorálce. Ukázkovým postojem je: Já mohu kouřit, jíst co chci, dělat si co chci. Oni, tedy zdravotníci, jsou povinni mne vyléčit.
Ne nepodstatným faktorem je strach z onemocnění. Ukázkový postoj: Nepůjdu na vyšetření (screeningové), co kdyby mi našli nádor.
Dalším faktorem je podceňování a neznalost rizik nejen u běžné populace, ale i u zdravotnického personálu (vysoký počet kuřáku mezi lékaři i nelékařským zdravotnickým personálem).
Ne nevýznamným faktorem byla zprvu neochota zdravotních pojišťoven financovat screeningové programy. Například jako první zavedla TOKS pojišťovna 209, během jednoho roku v roce 1994.
VZP rozhodovala o zavedení této metodiky 8 let, a nebýt autority tehdejšího prezidenta ČR Václava Havla, zřejmě by tento „ rozhodovací proces“ trval ještě déle.
Po vstupu ČR do EU se situace změnila, takže postupně byly zavedeny všechny tři výše zmíněné screeningové programy.
V současné době je největším problémem fakt, že účast ve všech zmíněných programech není široce akceptována všemi občany. Programů se (jde o celoevropskou zkušenost) obvykle účastní relativně méně ohrožená skupina (tedy skupina, která dodržuje uvedená doporučení). Konkrétně v naší republice se screeningových programů karcinomu prsu a čípku hrdla děložního účastní kolem 50 % cílové populační skupiny, u kolorektálního screeningu je to pouze kolem 20 %.
V našem státě je tento problém řešen zdravotními pojišťovnami. Od ledna 2014 budou spoluobčané, na které se vztahují jednotlivé screeningové programy aktivně zváni dopisem.
Role nelékařského zdravotnického personálu:
Prevence malignit rozhodně není úkolem lékaře. Je jasné, že rozdílná náplň práce nelékařského zdravotnického personálu na specializovaných lůžkových odděleních, v ambulanci specialisty, či v ordinaci praktického lékaře určitým způsobem určuje jejich roli v prevenci malignit.
Každopádně by sestra měla sama být dostatečně informována o prevenci malignit a screeningových programech a má sama o nich poskytnout dostatečné informace.
Sestra se má podílet na preventivních programech, má propagovat zdravý životní styl, nekuřáctví.