Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie
10.1 Příčiny onkologické bolesti
10.1 Příčiny onkologické bolesti
Pro pochopení celé problematiky uvádíme jednoduché dělení příčin nádorové bolesti.
Bolest související s vlastním onemocněním
Nejčastější příčinou bývá pochopitelně bolest způsobená vlastním nádorem.
Může jít o bolest způsobenou růstem nádoru a přímým tlakem na nervové pleteně (například nádor slinivky břišní). Dále bolest způsobenou metastázami (metastázy do kostí, metastázy do mozku).
Podle mechanizmu vzniku můžeme nádorovou bolest dělit na bolest způsobenou drážděním nervových zakončení (nocinceptrorová bolest). Ta může být somatická (drážděna jsou nervová zakončení ve svalech a kůži) nebo viscerální (drážděna jsou nervová zakončení v dutině břišní a hrudní). V prvém případě nemocný bolest přesně lokalizuje, u viscerální bolesti jde o bolest, která je nepřesně lokalizovaná, mnohdy je přenášena do jiné lokality (úporné bolesti zad u nádorů slinivky břišní a žaludku).
Bolest související s diagnostikou a léčbou
Příčinou bolesti mohou být všechny léčebné a diagnostické procesy, kterými každý nemocný prochází. Většina postupů, používaných v diagnostice a léčbě onkologických onemocnění, vyvolává v menší či větší míře bolest. Ta je mnohdy zdravotníky podceňována. Příkladem může být bolest při venepunkci, nebo lumbální punkci, biopsii kostní dřeně, implantaci portu apod.
Výrazně bolestivé mohou být i stavy způsobené přímo onkologickou léčbou, Poměrně účinně dokážeme tlumit pooperační bolesti. Naopak podceňujeme po amputační fantomové bolesti a pozdní bolest po odstranění prsu, kterou vlastně také můžeme zařadit k fantomovým bolestem. Stejně je často podceňována bolest související s lymfedémem končetin po odstranění uzlin, nebo související s komplikacemi při radioterapii. I aplikace chemoterapie může vést k řadě bolestivých stavů. Patří sem například enormně bolestivé nekrózy po paravazální aplikaci některých cytostatik, polyneuropatie, bolestivé ulcerace v dutině ústní spojené s nemožností perorálního příjmu potravy.
Bolest nesouvisející s nádorovým onemocněním
Řada nemocných s malignitou může trpět bolestí nenádorové etiologie (například chronické bolesti zad, bolesti související s onemocněním kloubů).
Průlomová bolest
U onkologických pacientů rozlišujeme dva základní druhy bolesti – bolest základní a bolest průlomovou. Průlomová bolest představuje závažný klinický problém s negativním dopadem na celkovou úspěšnost analgetické léčby. Jde o epizodu náhlé nesmírně kruté bolesti u nemocného, který je jinak dobře kompenzován základní analgetickou léčbou.
Charakter nádorové bolesti
Nádorová bolest v mnoha případech představuje prolínání mnoha vlivů. Nejde zpravidla o izolovanou, a tedy jednoduše zvládnutelnou patologickou jednotku, ale o syndrom kombinující různé typy bolesti.
Složité příčiny nádorové bolesti, jsou důvodem, proč velké množství onkologicky nemocných nereaguje jednoduché postupy v její léčbě. Správným přístupem je komplexní léčba, obvykle je nutná kombinovaná terapie.
Cíle léčby onkologické bolesti
Klasickým postupem je sledování tří základních cílů.
Prvním je zajištění bezbolestného spánku, což je v našich podmínkách cíl dosažitelný u všech nemocných.
Zmírnění bolesti na snesitelnou míru v klidu je dalším cílem, dosažitelným u většiny nemocných.
Úleva od všech bolestí při pohybu je třetím, někdy již složitěji zajistitelným přáním.
Hodnocení nádorové bolesti
Zhodnocení bolesti je prvním a důležitým článkem v léčbě bolesti. Zjišťujeme dobu trvání bolesti, okolnosti jejího vzniku, typickou lokalizaci i propagaci bolesti, přesný charakter bolesti, intenzitu a její změny během dne i noci, faktory vyvolávající její zmírnění či zhoršení, ovlivnění pracovních a společenských aktivit, vliv na psychiku, spánek, náladu, chuť k jídlu, vyprazdňování apod.
Při hodnocení intenzity bolesti je možné použít několik postupů.
Verbální hodnocení intenzity bolesti nemocným
Nemocný hodnotí bolest jako mírnou, středně silnou, silnou, nesnesitelnou.
Jde o jednoduché hodnocení. Důležité je vzájemné porozumění nemocného se zdravotnickým personálem. Obě strany musí hovořit o tom samém.
Číselná škála
Subjektivní hodnocení pacientem se tak převádí na číselnou škálu od 1 do 10, kdy zpravidla 0 znamená stav bez bolesti a 10 nejhorší představitelnou bolest. Jde o jednoduchý postup, kterému pacient snadno porozumí.
Visuální analogová škála:
Nemocný udává intenzitu bolesti na úsečce od žádné bolesti až po tu nejhorší.
Při jejím použití je třeba nemocného správně instruovat.
Dotazníky bolesti
Obvykle se používají ve výzkumných studiích. Pro běžnou klinickou praxi jsou relativně složité a jejich vyplňování je zdlouhavé.
Vnímání intenzity bolesti může být významně modifikováno, vyšší intenzitu bolesti udávají pacienti depresívní a úzkostní nemocní. Vyšší intenzitu obvykle také udávají nemocní s předchozí negativní zkušeností s bolestí. Naopak nižší intenzitu bolesti mohou udávat nemocní s některými onemocněními jater a ledvin, bradypsychičtí nemocní.
I protinádorová léčba sama o sobě může být spojena s velkými výkyvy v charakteru a intenzity bolesti (například kolísající intenzita bolesti během a krátce po radioterapii). Spolu s léčbou onemocnění je tedy nutná i kvalitní léčba bolesti. Může nastat i situace, kdy onkologické onemocnění je považováno za zvládnuté a vyléčené, ale bolesti po určitou dobu přetrvávají. Základem přístupu je to, že ošetřující personál musí nemocnému, který udává bolest, uvěřit. Jakákoli bagatelizace vede nutně ke ztrátě důvěry nemocného!