Osetrovatelska_pece_o_nemocne_onkologie

1.6.4 Zhoubné nádory těla děložního

1.6.4 Zhoubné nádory těla děložního
 
 
Nejčastějším zhoubným nádorem je karcinom vycházející z endometria.
Většinou postihuje ženy po menopauze. Na jeho vzniku se zřejmě podílí působení estrogenů.
Za ohroženější se ještě považují ženy, které začaly menstruovat ve velmi časném věku a u kterých menopauza nastoupila pozdě. Zvýšený výskyt se popisuje u obézních žen, dále u žen, které nikdy nebyly těhotné a nikdy nerodily.
Za rizikový faktor je též považováno onemocnění kolorektálním karcinomem, nebo nádorem téhož typu (endometriálním karcinomem) v první příbuzenské linii.
Orální antikoncepce je považována za protektivní faktor.
Jak jsme již uvedli, nejčastěji se jedná o adenokarcinom z endometria, vzácné jsou sarkomy.
 
Diagnostika
Nejčastějším klinickým příznakem je krvavý výtok, metroragie a metroragie po menopauze. 
V diagnostice se kromě standardního vyšetření uplatňuje především ultrasonografie. V současné době je suverénní diagnostickou metodou hysteroskopie a následné histologické vyšetření.
 
Léčba
Základní léčebným postupem je chirurgický výkon, hysterektomie s adnexektomií, odstranění omenta a ovarií. Radioterapie se používá jako adjuvantní či neoadjuvantní a také, jako paliativní léčba, u neoperabilních karcinomů.
Nádor je omezeně citlivý na chemoterapii, používají se především antracykliny a deriváty platiny.
Hormonální léčba má dobrý efekt, používají se gestageny.