Osetrovatelska_pece_v_gynekologii
10.4 Třetí doba porodní
10.4 Třetí doba porodní
Začíná porodem plodu a končí porodem placenty. Dělíme ji na 3 fáze:
Fáze odlučovací – po porodu plodu se děloha výrazně retrahuje, přizpůsobuje se tak sníženému obsahu. Děložní retrakce probíhá v celé děložní stěně s výjimkou plochy, kterou zaujímá placenta. Po určité klidové fázi se opět dostavují kontrakce, dochází k odlučování placenty od stěny děložní.
Fáze vypuzovací – po odloučení lůžka kontrakce pokračují a připojuje se pocit nucení k tlačení, žena pak placentu spontánně vytlačí
Fáze hemostatická – na základě krvácení z rané plochy v děloze se podílí výrazná hemokoagulační aktivita s následnou trombózou cév a komprese kontrakcí hladkého svalstva dělohy.
Vedení III. doby porodní - třetí doba porodní trvá asi 5 – 10 min. za předpokladu aktivního vedení, které bylo celostátně zavedeno a spočívá v podání methylergometrinu i. v. (nebo oxytocinu 2–5 j.) bezprostředně po porodu plodu. Bez medikamentózního vedení trvá přirozené odlučování placenty déle. Podání methylergometrinu zabraňuje zbytečným krevním ztrátám, které by při vyčkávání odloučení placenty nastaly. Vyčkávání odloučení placenty vyžaduje trpělivost, je nežádoucí do procesu odlučování zasahovat vlastními silami (neadekvátní tah za pupečník, masáž dělohy, vytlačování placenty přes stěnu břišní a děložní).
Známky odloučení placenty - děložní fundus stoupá nad pupek, má střechovitý tvar. Nad sponou stydkou hmatáme měkkou vypouklinu. Pokud je placenta odloučená, tak se natažený pupečník při zatlačení prsty nad symfýzu vysouvá z pochvy (Kustnerův manévr). Při neodloučené placentě se u tohoto manévru naopak vtahuje dovnitř.
Obr. 10.4.1 Placenta
Porod placenty - odloučenou placentu rodička vytlačí, porodník (porodní asistentka) může v konečné fázi velice šetrným tlakem na děložní fundus dokončit její porod. Placenta se rodí s plodovými obaly. Abychom co nejvíce zabránili jejich odtržení, používáme při vybavování hmat podle Jacobse. Porozenou placentu uchopíme oběma rukama a několikrát jí otáčíme a zároveň ji mírně povytahujeme. Blány se takto stáčí v provazec a lépe vybavují. Po porodu placenty zkontroluje porodník stav a délku pupečníku, jeho úpon do placenty, plodové blány, fetální i mateřskou stranu placenty, její velikost, celistvost a tvar. V některých případech se placenta fixuje do formaldehydu a odesílá k histologickému vyšetření. Děje se tak především u předčasného porodu, kdy vyšetřením pátráme po infekčním procesu, který by mohl být jeho příčinou. Následuje revize porodních cest a ošetření případného porodního poranění. Porodník reviduje nejdříve oblast zevních genitálií, hráz a v zrcadlech poševní stěnu. Dále poševní klenby a děložní hrdlo. V lokální anestezii provede suturu vzniklého poranění či episiotomie. Na závěr zkontroluje per rektum, zda nedošlo k prošití střeva, které se nachází v blízkosti, odhadne celkovou krevní ztrátu při porodu a vše zapíše do dokumentace.