Osetrovatelsky_proces_a_potreby_cloveka

12.1.10 Role všeobecné sestry v managementu bolesti

12.1.10 Role všeobecné sestry v managementu bolesti
 
 
Sestra je expert na ošetřování a nositel hmatatelné úlevy. Nemocný člověk od zdravotnického personálu očekává pomoc. Etický přístup k pacientům znamená brát člověka takového jaký je, respektovat jeho chování, které může být změněno nemocí, vyslechnout jeho názory a problémy.

Důležité je nemocného považovat za partnera, respektovat jeho individualitu, chápat jeho názor na nemoc
a na ošetřování. Pacientům s bolestí a utrpením musí sestra věnovat zvláštní pozornost. Zde je úkolem sester eliminace nepříznivých vjemů, snaha pacienta aktivizovat a zapojovat do normálního života do té míry, do které to dovoluje
jeho zdravotní stav. Pacientovi s bolestí je obzvlášť důležité poskytovat psychickou podporu.

Důležité je naslouchat a porozumět tomu, co nám pacient říká. Ke komplexnímu zhodnocení patří posouzení psychického stavu, funkční vyšetření, fyzikální a laboratorní vyšetření.

Při fyzikálním vyšetření vyšetřujeme celé tělo pacienta a v místě bolesti vyšetřujeme palpační bolestivost, změny barvy, přítomnost zánětu, přítomnost patologické rezistence či zvětšení orgánů. Laboratorní a přístrojová vyšetření objasňují etiologii bolesti. Jedná se zejména o přístrojové vyšetření rentgenové, ultrazvukové, scintigrafii kostí, nukleární magnetickou resonanci a počítačovou tomografii. V biochemickém laboratorním vyšetření jsou důležité jaterní testy spolu s ledvinovými funkcemi, dle kterých lze vybrat vhodná analgetika k tišení bolesti.
 
Při vyšetření funkčního stavu pacienta rozlišujeme základní (sebeobslužné) činnosti a komplexní (instrumentální) činnosti. Mezi základní činnosti patří osobní hygiena, jídlo, chůze, oblékání, vyprazdňování stolice a moči. A komplexní činnosti jsou všechny činnosti nutné pro samotný život. Při vyšetření psychického stavu zjišťujeme, zda nemocný trpí depresemi, úzkostmi, či poruchami mentálních funkcí.

Všeobecná sestra může doporučit pacientovi s dlouhodobou bolestí v rámci jeho self monitoringu psaní deníku, který dokumentuje bolest den po dni. Pacient pak má možnost rozpoznávat i jen malé odlišnosti a hodnotit účinnost tlumících intervencí. Je vhodné doporučit pacientovi, aby bolest zaznamenával do deníku třikrát denně ve stejnou hodinu. Záznam by měl obsahovat datum a čas, situaci, vlastní hodnocení intenzity bolesti, popis charakteru bolesti, vlastní hodnocení stresu.
 
Zásady ošetřovatelské péče o pacienta s bolestí:
- nepodceňovat stížnosti nemocného, naslouchat mu, dát mu najevo zájem o něj,
- nechat pacienta popsat bolest vlastními slovy,
- neříkat nemocnému, že ho to nemůže bolet, věřit mu,
- využívat všechny zkušenosti s léčbou bolesti a použít i nefarmakologickou léčbu,
- vyžadovat aktivní účast pacienta na tišení bolesti například spolupráce s rodinou,
- pomoc pacientovi odvést pozornost od bolesti jiným směrem čtení, hudba, návštěva, televize atd.,
- nabízet nemocnému relaxační techniky,
- navodit kladný vztah s pacientem a navození srozumitelné komunikace s pacientem.
 
Všeobecná sestra by měla uplatňovat morální hodnoty u pacientů trpících bolestí. Ošetřovatelství je založené především
na péči o pacienta a profesionální hodnoty jsou vyjádřené ve vstřícnosti a v empatii k pacientovi. Ošetřovatelská etika
je zamřená na profesionální ošetřovatelskou péči. Každá sestra by měla mít kladné charakterové vlastnosti. A její úlohou
je rozpoznat co daný zdravotní problém pro jednotlivého pacienta znamená.