První pomoc

2.4 Integrovaný záchranný systém

2.4 Integrovaný záchranný systém
 
 
Linky tísňového volání:
155 Zdravotnická záchranná služba
150 Hasičský záchranný sbor
158 Policie České republiky
112 Integrovaný záchranný systém
 
Integrovaný záchranný systém (IZS) je efektivní systém vazeb, pravidel spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při likvidaci havárií, hromadných neštěstí, katastrof, ekologických havárií s hromadným výskytem zraněných a mrtvých a velkých ztrátách na majetku.
 
Základní složky IZS:
Zdravotnická záchranná služba (ZZS) zodpovídá za poskytnutí první pomoci a ošetření zraněných, zajištění základních životních funkcí, třídění raněných a jejich transport do nemocnice.
Týmy zdravotnické záchranné služby:
RLP (rychlá lékařská pomoc) – vedoucí týmu je lékař, zdravotnický záchranář/sestry se specializací ARIP a řidič.
RZP (rychlá zdravotnická pomoc) – vedoucí týmu je zdravotnický záchranář/sestry se specializací ARIP a řidič.
LZS (letecká záchranná služba) – vedoucí týmu je lékař, zdravotnický záchranář/sestry se specializací ARIP a pilot.
 
Hasičský záchranný sbor ČR (HZS) – pokud zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník hasičského záchranného sboru, který řídí součinnost složek a koordinuje záchranné a likvidační práce. Prozkoumává prostor havárie, zjišťuje, zda nebudou ohroženy životy záchranářů, uzavírá ve spolupráci s policií prostor nehody, poskytuje technickou první pomoc, spolupracuje se zdravotníky na poskytování první pomoci zraněným.
 
Policie České republiky (PČR) – uzavírá místo nehody, řídí bezpečnost v místě hromadného neštěstí, zabezpečuje ochranu majetku postižených, identifikuje postižené.
Ostatní složky IZS:
 
Zdravotnická brigáda kynologů (ZBK) – spolupracuje při vyhledávání zraněných a mrtvých především při hromadných neštěstích.
 
Vodní záchranná služba (VZS) – záchrana tonoucích, vyhledávání utonulých.
 
Český červený kříž (ČČK).
Práva a povinnosti právnických, podnikajících fyzických osob a fyzických osob při mimořádných událostech stanoví zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.
 
Komunikace s operačním střediskem zdravotnické záchranné služby:
-  Volající se představí, sdělí, co se přihodilo, pro koho žádá pomoc (počet raněných).
- Oznámí, kde se nachází (ulice, číslo domu, patro, popřípadě terén – silnice, les, voda).
- Další komunikaci vede operátor a volající by měl co nejpřesněji odpovídat na otázky – popsat příznaky, druhy poranění, zda potřebuje postižený vyprostit, vyhodnotit stav postiženého.
- V průběhu hovoru operátor zjišťuje způsob poskytnuté první pomoci, eventuálně doporučí další postup.
- V závěru hovoru volající upřesní operátorovi příjezdovou trasu, zdůrazní důležité orientační body, povětrnostní podmínky a oznámí své telefonní číslo.
 
Hovor vždy ukončuje operační středisko.