První pomoc

5.4 Kardiopulmonální resuscitace u dospělého člověka

5.4 Kardiopulmonální resuscitace u dospělého člověka
 
 
Najdeme postiženého v bezvědomí:
Zkontrolujeme bezpečnost okolí pro zachránce (požár, vysoké napětí, zplodiny, ale i možnosti zachránce). Možnost dýchání/nedýchání z úst do úst.
Posoudíme vědomí – s postiženým zatřeseme a zeptáme se: „Co je Vám? Pokud odpoví, zjistíme, co není v pořádku. Pravidelně hodnotíme stav postiženého a zajistíme správnou polohu těla podle situace.
Pokud postižený neodpovídá, otočíme ho na záda:
- zavoláme pomoc z okolí;
- zkontrolujeme dýchání – uvolníme dýchací cesty mírným záklonem hlavy a posloucháme, vidíme, cítíme dechovou aktivitu. Zkontrolujeme dutinu ústní.
 
Obr. 26 Kontrola dýchání – cítím, vidím, slyším
Zdroj: fotoarchiv autora
 
PULZ NEHLEDÁME!!!
Postižený dýchá:
- otočíme ho do zotavovací polohy;
- zajistíme protišoková opatření;
- zavoláme zdravotnickou záchrannou službu.
Postižený nereaguje a nedýchá:
- voláme zdravotnickou záchrannou službu (155);
- zahájíme kardiopulmonální resuscitaci masáží srdce.
Technika masáže srdce
- místo masáže je lokalizované uprostřed hrudní kosti;
- položíme hřbet dlaně jedné ruky na střed hrudníku a přiložíme druhou ruku, můžeme proplést prsty;
- nataženými horními končetinami stlačujeme hrudník postiženého do hloubky 5–6 cm;
- frekvencí 100 stlačení za minutu;
- po každém stlačení uvolníme tlak na hrudník bez ztráty kontaktu rukou s hrudní kostí;
- vykonáme 30 kompresí.
 
Obr. 27 Technika nepřímé srdeční masáže  
Zdroj: fotoarchiv autora
 
Technika umělého dýchání
- uvolníme dýchací cesty a stiskneme nosní křídla ukazovákem a palcem ruky, ležící na čele postiženého;
- nadechneme se, svými rty obemkneme těsně ústa postiženého a vdechneme svůj dechový objem do úst postiženého;
- sledujeme, zda se postiženému zvedá hrudník;
- vdech trvá asi 1-1,5 sekundy a výdech také;
- po dvou účinných umělých vdeších se vracíme k masáži srdce na střed hrudní kosti a provedeme dalších 30 stlačení;
- pokračujeme v kardiopulmonální resuscitaci v poměru 30 : 2.
 
Obr. 28 Technika umělého dýchání
Zdroj: fotoarchiv autora
 
Kardiopulmonální resuscitaci u dospělého člověka můžeme ukončit v případě, že:
- došlo k obnovení životních funkcí, potom uložíme postiženého do zotavovací polohy a provádíme protišoková opatření;
- vystřídá nás zdravotnická záchranná služba;
- došlo k úplnému vyčerpání zachránce během základní neodkladné resuscitace.
Výměna zachránců během KPR
Pokud resuscitují dva zachránci, většinou se mění po 2 minutách. Při výzvě k výměně se první zvedne zachránce, který provádí umělé dýchání. Přesune se do polohy pro masáž srdce hned po umělém vdechu. Úlohu zachránce provádějícího nepřímou srdeční masáž převezme po 28. Stlačení. Druhý zachránce se přemístí k hlavě postiženého tak, aby byl schopen vykonat umělý vdech po 30. stlačení.
 
Prekordiální úder
Guidelines 2005 doporučovaly zvážení jednoho nekordiálního úderu v případě spatřeného vzniku náhlé zástavy oběhu v důsledku defibrilovatelného rytmu pokud není okamžitě k dispozici defibrilátor. Tyto podmínky se vztahovaly téměř výhradně na monitorované pacienty v intenzivní i přednemocniční péči. Provedení úderu bylo vyhrazeno pouze pro vyškolený zdravotnický personál. Guidelines 2010 prekordiální úder nedoporučují při komorové tachykardii. Naopak byla dokázaná úspěšnost úderu při asystolii vzniklé v přítomnosti svědků.
Prekordiální úder musí být proveden okamžitě (do 10 sekund). Jeho provedení bylo doporučováno pěstí z výšky asi 40–50 cm na dolní polovinu sterna obnaženého hrudníku. Je doporučováno ho provést jen jednou.
 
Schéma kardiopulmonální resuscitace u dospělého člověka