Radiologie_a_nuklearni_medicina

8.2.17 Nenádorová onemocnění míchy a páteře

8.2.17 Nenádorová onemocnění míchy a páteře
 
 
Akutní myelitida. Základním požadavkem pro zobrazení je vyloučit extramedulární kompresivní lézi. Diferenciální diagnostika je velmi rozsáhlá a musíme vzít v úvahu velkou řadu infekčních a neinfekčních zánětlivých onemocnění (virová a bakteriální etiologie, demyelinizační onemocnění typu RS, idiopatická transverzální myelitida, sarkoidóza...). Nejčastější lokalizace je v oblasti Th míchy, klinická symptomatologie se může vyvinou během hodiny až řady dnů, mícha bývá rozšířena, v obraze CT někdy pozorujeme sníženou denzitu míchy (málo senzitivní), při MR vyšetření bývá zvýšená intenzita signálu v T2W obrazu, často bez korelátu v T1W obrazu (izointenzní s míšní tkání), někdy diskrétní až mírný enhancement po aplikaci KL (obr. 8.97).
 
Tuberkulózní spondylitida. Typické je postižení disku (discitida) a dvou přilehlých obratlů (spondylitida), není neobvyklé, že v chronickém stadiu disk zcela „vymizí“, dojde k synostóze postižených dvou obratlů a nezřídka se vytvoří gibus. Paravertebrálně může patologický proces být zdrojem „studeného abcesu“, nebo se podél ligamentum longitudinale posterior propagovat do okolních obratlů (obr. 8.98 a–c).
 
Epidurální empyém. Zánětlivý proces v prostoru mezi durou a těly obratlů. Infekce se může šířit na disky a těla obratlů (discitis a spondylitis), na druhé straně může být cesta infekce i směrem opačným (myelitida). V klinickém obrazu jsou přítomny celkové příznaky zánětu (teplota, leukocytóza), lokální zánětlivá reakce na kůži, postupně narůstající míšní symptomatologie.
  
Obr. 8.97 MR – myelitida (herpetická myelitida). Intramedulárně jsou patrná ložiska zvýšeného signálu v T2W obrazu (šipka).
  
Obr. 8.98 a–c MR – tuberkulózní spondylitida: léze obratlových těl Th1, Th2 a Th11 a Th12, gibus v horním úseku Th páteře
 
CT je málo senzitivní modalita, obvykle nepozorujeme patologické změny, někdy enhancement mening po aplikaci KL. MR v počátečním období „flegmóny“ zobrazí zánětlivou tkáň, více či méně expanzivně se chovající v epidurálním prostoru, později její kolikvaci, propagaci do okolních struktur, edém. Po aplikaci KL je přítomen enhancement.
 
Discitida, spondylitida. Často po operaci herniace disku (aseptická discitida) nebo po hematogenní diseminaci infekčního procesu bakteriální discitida. Při vyšetření MR je zvýšený signál disku v T2W obrazu, po aplikaci KL v T1W obrazu jeho enhancement (obr. 8.99). MR je nejvíce senzitivní modalitou při této diagnostice.
V klinickém obrazu dominují lokální bolesti, celkové známky zánětu.
 
Revmatoidní artritida. Zánětlivý proces postihující synoviální membránu, zánětlivá a zbytnělá synovie se nazývá panus. Častá lokalizace je v oblasti C1/2, kde může být příčinou subluxace, komprese míšní, může být postižena oblast sacroiliakálních kloubů, bederní páteř.
 
Postiradiační myelopathie. Je nepříliš častá komplikace radioterapie. Obvykle se objevuje s latencí několika měsíců po iradiaci, ale i 1, 2 roky od ozáření. Snad lze do této skupiny přiřadit i myelopatii paraneoplastickou, která má obdobný obraz klinický i při zobrazení, ale poněkud jinou etiologii. CT je modalita málo senzitivní u výše uvedeného postižení. MR zobrazí edém, později gliózu, atrofii (zvýšený signál v T2W obrazu).
 
Cévní onemocnění míchy. Míšní infarkt je velmi vzácný. Bývá spíše u starších jedinců při aterosklerotických změnách nebo u disekujícího aneuryzmatu aorty, někdy popisován jako komplikace traumatu (pád na záda), zvýšený signál v T2W obrazu, diskrétně snížený v T1W obrazu, neenhancuje nebo jen diskrétně po aplikaci KL.
 
A-V malformace míchy a páteře. Jsou poměrně vzácné, jsou členěny do několika podskupin (dominantní modalita pro zobrazení je spinální AG, podezření vysloví MR). V oblasti míchy musíme vzít v úvahu, zvláště z hlediska diferenciální diagnostiky, u A-V malformace mnohdy pomalu progredující symptomatologie, která může být dramaticky zhoršena při krvácení z malformace. Při A-V malformaci pozorujeme v obrazu MR rozšířené, vinuté, červovité cévní struktury se „signálem void“ v oblasti míchy, intra- i extradurálně, mícha bývá spíše atrofická. Míšní kavernom má obraz jako při lokalizaci v mozku. CT je modalita málo senzitivní, DSA je „zlatým standardem“, ale je značně technicky náročná s nemalým,rizikem komplikací
  
Obr. 8.99 MR – discitida: zvýšený signál v T2W obrazu v oblasti disku L2/3 (šipka) kavernózní angiom (kavernom). Klinicky je různě intenzivně vyjádřená míšní symptomatologie.