Sociologie
5.4 Determinanty zdraví a zdravotní politika
5.4 Determinanty zdraví a zdravotní politika
Zdraví je vysoce ceněnou hodnotou jedince i společnosti. Je jedním z důležitých předpokladů plnohodnotného a kvalitního života jednotlivých lidí i ekonomického a sociálního rozvoje společnosti.
Zvyšování zdraví populace je prioritou, kterou nacházíme v programech všech vyspělých zemí a všech vlád bez ohledu na jejich politickou orientaci.
Determinanty zdraví
Determinanty zdraví jsou faktory, které působí na potenciál zdraví a mohou jej ovlivnit:
- pozitivně (zvýšení odolnosti vůči nemoci)
- záporně (snížení odolnosti nebo vznik onemocnění při překročení adaptačních mechanismů).
Determinanty zdraví, které působí na organismus jako zátěž, nazýváme stresory.
Existuje řada faktorů, které mohou ovlivnit účinek stresoru, takovými faktory jsou například:
- kvalita stresoru (chemické, fyzikální, biologické stresory),
- kvantita dávky stresoru (koncentrace, síla, množství stresoru),
- rozložení dávky stresoru v čase,
- souběh stresorů (souběžné působení více stresorů),
- stav organismu (momentální potenciál zdraví),
- zkušenost organismu (návyk na stresor, imunologická připravenost),
Potenciál zdraví je schopnost odolávat stresorům; tato schopnost je:
- dynamická (neustále se měnící díky působení determinant zdraví),
- kvantitativně vyjádřitelná (změřitelná, např. funkčními testy).
Pojem determinanty zdraví se přitom užívá pro označení příčin a podmínek, „které určitým způsobem posilují a upevňují nebo naopak ohrožují, oslabují a rozvracejí zdraví“ (Drbal, 1998, s. 42).
Ve zdraví jednotlivých lidí i celých populací se odráží řada determinant různé povahy. Determinanty zdraví podle jejich charakteru lze rozdělit na čtyři základní typy, a to na genetický základ, životní prostředí, zdravotnický systém a životní styl. Pro praxi je však nutná nejen identifikace jednotlivých determinant, ale i jejich účinnosti. Téma sociálních determinant zdraví je rozvíjeno převážně v rámci veřejného zdravotnictví. K oživení studia sociálních determinant zdraví došlo v 70. letech dvacátého století.
Koncept sociálních determinant zdraví vychází z předpokladu, že příčiny nemocí a vzorce jejich distribuce jsou zakořeněny v sociální organizaci společnosti a odrážejí jiné typy sociálních nerovností.
Obrázek 1 znázorňuje působení různých sociálních determinant na zdraví. Toto schéma v podstatě spojuje všechny existující hypotézy a teorie zabývající se nerovnostmi ve zdraví.
V centru schématu jsou umístěni jednotliví lidé s určitou genetickou výbavou, která určuje například pohlaví či genetické predispozice k některým onemocněním. Vliv genomu je nepochybný. Poznatky „nové genetiky“ napovídají, že genetická výbava může mít větší podíl na zdraví jedince, než se doposud předpokládalo a současně otevírají otázku její měnitelnosti. (Zdraví 21, 2000) Někteří autoři řadí do středu schématu vedle genomu vnější vlivy, které působí při vývoji dítěte v těle matky a mohou determinovat vznik nemocí v jeho pozdějším životě.
Obrázek 1: Sociální determinanty zdraví
Zdroj: Zdraví 21, 2000
Druhou vrstvu schématu tvoří faktory souhrnně označované jako individuální životní styl. Jde o chování, o kterém můžeme říci, že nad ním má člověk do jisté míry kontrolu. Patří sem kouření, konzumace alkoholu, výživa, apod. Vlivem těchto jednotlivých faktorů se zabývá epidemiologie, z jejíhož pohledu jde o rizikové faktory. Třetí okruh determinant je označován jako sociální prostředí. Lidé nežijí ve vakuu, ale ve vzájemných vztazích s přáteli, příbuznými a lidmi z nejbližšího okolí.
Pracovní a životní podmínky tvoří čtvrtou vrstvu. Jde o širší socioekonomický kontext, který ovlivňuje schopnost člověka udržet si zdraví a určuje dostupnost určitého zboží a služeb. Patří sem faktory jako obytné a pracovní prostředí, bydlení, ale také vzdělání. Zcela vnější okruh determinant v modelu reprezentuje celkové ekonomické a kulturní prostředí společnosti jako celku. Jde o uznávané hodnoty, zaměření politiky i ekonomickou prosperitu.