Teorie_osetrovatelstvi

9.1 Regulační systém ošetřovatelské praxe, druhy regulace

9.1 Regulační systém ošetřovatelské praxe, druhy regulace
 
  
Regulační systém:
- přináší ošetřovatelské profesi a všem jejím členům pevné postavení, soudržnost a integritu,
- termín regulace užívá ICN pro legitimní a důležité nástroje, jimž je do ošetřovatelské profese zaváděn řád,
  důstojnost, identita a kontrola.
 
Cíle regulace:
- definovat profesi a její členy,
- určit rozsah působnosti,
- stanovit vzdělávací standardy,
- stanovit etické a profesní standardy,
- vytvořit systémy odpovědnosti, způsobnosti,
- vytvořit pověřovací postupy.
 
Druhy regulace:
1) Statutární - externí, vládní:
- primární úlohou vlády je vypracovat příslušné zákony, legislativy (měly by obsahovat činnosti sester).
 
Funkce regulačního orgánu:
- realizace zákona,
- interpretace statutů a nařízení,
- vypracování pravidel a nařízení a jejich uvádění v platnost,
- definice ošetřovatelské praxe,
- řízení pomocí registrace a udělování licencí,
- stanovení norem pro vzdělávání a praxi,
- odpovědnost za uchování registru sester,
- schvalování škol,
- jmenování a řízení pomocných sil a odborníků,
- udržování a řízení registru a licenčních zkoušek,
- vytvoření komisí na plnění jednotlivých úkolů,
- určování a vybírání poplatků.
 
Hlavní účel
- ochrana veřejnosti tím, že bude zajištěna kvalifikovaná a dostupná ošetřovatelská péče,
- výhody pro pracovníky jsou až sekundární.
 
 
2) Profesní - vnitřní, seberegulace
- v rámci profese,
- na úrovni pracovní skupiny, sester, vzdělávací orgány, mezinárodní vzdělávací orgány.
 
Cíl:
- zajistit ošetřovatelskou péči a zlepšit ošetřovatelskou praxi (rozšířit vědomosti a dovednosti),
- vytvoření standardu v praxi, vede k profesnímu růstu sester.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše