Vyziva_a_dietetika
11.3.4 Akční plány rozvoje
11.3.4 Akční plány rozvoje
Akční plán rozvoje ekologického zemědělství v ČR do roku 2010
Návrh na zpracování akčního plánu vyšel z popudu ministra zemědělství v roce 2001 při příležitosti konání Letní akademie ekologického zemědělství v Lednici. Akční plán ČR je strategický dokument ČR v oblasti rozvoje ekologického zemědělství na období do roku 2010 v souladu s Evropským akčním plánem rozvoje ekologického zemědělství. Na zpracování Akčního plánu se kromě Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva životního prostředí ČR, podílely zejména zástupci svazů ekologických zemědělců (PRO-BIO a Libera), Česká akreditovaná kontrolní a certifikační organizace (KEZ, o. p. s.), zemědělské univerzity, výzkumné ústavy, samotní ekozemědělci aj. Nutnost a příhodnost přijetí Akčního plánu podpořilo hned několik hledisek. Ekologické zemědělství je šetrné k životnímu prostředí, díky svým metodám a důrazu na agro-biodiverzitu, s ohledem na multifunkční roli venkovského prostoru. Zvyšuje pohodu zvířat nad rámec platných legislativních předpisů. Ekologické zemědělství je rovněž řešením pro nadprodukci potravin s odklonem od kvantity ke kvalitě a ke stabilitě trhu v souladu s reformou Společné zemědělské politiky EU, přispívá k rozšíření nabídky na trhu s potravinami a umožňuje spotřebiteli volbu mezi ekologickými a konvenčními potravinami. Velmi patrný přínos má i v tom, že podporuje hospodářský a sociální rozvoj v méně příznivých a zaostávajících venkovských oblastech. Česká republika má fungující, i když administrativně náročný, kontrolní a certifikační systém.
Hlavní cíle akčního plánu do roku 2010:
- posílit postavení ekologického zemědělství v ČR,
- zvyšovat pozitivní vliv ekologického zemědělství na přírodu a krajinu,
- zajistit životaschopnost ekologických farem,
- zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství v EU,
- zvyšovat důvěru veřejnosti v ekologické zemědělce,
- propagovat životaschopná venkovská hospodářství,
- zajistit ochranu produktů ekologického zemědělství před kontaminací geneticky modifikovanými organizmy,
- rozšiřovat hospodářské aktivity s vyšší přidanou hodnotou,
- přispět prostřednictvím ekologické produkce k ochraně zájmů spotřebitelů,
- posilovat pozitivní vnímání kvality biopotravin u spotřebitelů,
- rozšiřovat trh s biopotravinami, s rostoucím trhem zefektivňovat produkci a zpracování produktů ekologického zemědělství,
- zlepšit odborné poradenství, vzdělávání a výzkum v ekologickém zemědělství,
- udržet dosavadní dynamiku nárůstu ploch zařazených do ekologického zemědělství,
- do roku 2010 dosáhnout cca 10 % podílu zemědělské půdy v ekologickém zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy.
Akční plán rozvoje zemědělství v letech 2011-2015
Cílem akčního plánu je dosáhnout 15 % podíl výměry zemědělské půdy při současném navýšení podílu biopotravin na trhu s potravinami na 3 %. Tato disproporce je způsobena především tím, že ekologické zemědělství plní také mimoprodukční funkce, nejenom funkce produkční. Přibližně 80 % výměry v ekologickém zemědělství tvoří trvalé travní porosty. Důvodem je především vysoký podíl méně příznivých oblastí v ČR (především horských a podhorských oblastí). Pro tyto oblasti je důležitá údržba krajiny, protože v těchto příhraničních oblastech je vysoký podíl území s přikázaným režimem hospodaření (Národní parky, chráněné krajinné oblasti). Zemědělská produkce na orné půdě zde není vhodná, proto je základem obhospodařování těchto území pastva hospodářských zvířat, která tak přispívá nejen k údržbě krajiny, ale i k zachování pestré škály chráněných rostlinných druhů. Na zpracování Akčního plánu se podíleli zástupci klíčových organizací v oblasti ekologického zemědělství. Pracovní skupina pro přípravu Akčního plánu ekologického zemědělství zahrnovala zástupce těchto organizací: ÚZEI - Ústav zemědělské ekonomiky a informací, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Bioinstitut, Potravinářská komora ČR prostřednictvím BIO sekce, EPOS - Spolek poradců v ekologickém zemědělství, PRO-BIO Liga ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství, BIOKONT, Compassion in World Farming, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, zástupce nevládní organizace „Tradice Bílých Karpat“, zástupci vysokých škol, zemědělců a výrobců biopotravin.
Hlavní cíle akčního plánu do roku 2015
1. Vybudovat stabilní, dlouhodobě prosperující a konkurenceschopný trh s bioprodukcí, vyráběnou efektivně a zároveň podle principů ekologického zemědělství, s ohledem na pohodu zvířat, životní prostředí a šetrné zpracovatelské metody.
2. Vytvořit takovou infrastrukturu, která bude umožňovat kontinuální a dlouhodobě udržitelný rozvoj a zároveň bude vytvářet podmínky k tomu, aby mohla být bioprodukce významnou položkou českého ekologického zemědělství.
3. Dosáhnout efektivního propojení prvovýroby a zpracovatelských aktivit zemědělského i nezemědělského charakteru v rámci ekologického zemědělství.
Dílčí cíle akčního plánu a aktivity navržené k jejich dosažení
1. Dosáhnout podílu ekologického zemědělství 15 % z celkové plochy zemědělské půdy v ČR, dosáhnout podílu minimálně 20 % orné půdy z celkové výměry půdy v ekologickém zemědělství:
- podpořit růst trhu,
- zajistit ekonomickou udržitelnost,
- pokračovat v podpoře zajišťování mimoprodukčních funkcí,
- klást důraz na připravenost farem na vstup do ekologického zemědělství.
2. Dosáhnout 3 % podíl biopotravin na celkovém množství zpracovaných potravin, zvýšit podíl českých biopotravin na 60 % na trhu s biopotravinami:
- podpořit spotřebitelskou poptávku,
- zvýšit transparentnost původu surovin při nákupu biopotravin,
- podpořit regionální odbyt a rozšiřování odbytových míst,
- podpořit efektivní spolupráci dodavatelského řetězce,
- posílit důvěru spotřebitele v ekologickém zemědělství,
- správně směřovat osvětu mezi spotřebiteli,
- v oblasti marketingu vycházet z podložených výsledků vědeckých studií a ze spolupráce s ministerstvem zemědělství,
- podpořit růst vědomí o prospěchu ekologického zemědělství pro české životní
- prostředí a pohodu zvířat v českém zemědělství apod.
3. Dosáhnout nárůst spotřeby biopotravin ročně minimálně o 20 %:
- podpořit zvyšování spotřebitelské poptávky,
- podpořit efektivní spolupráci dodavatelského řetězce,
- vytvořit funkční vazby mezi prvovýrobou a zpracovateli,
- podpořit regionální odbyt a rozšiřování odbytových míst,
- směřovat osvětu mezi spotřebiteli.
4. Zvýšit důvěru spotřebitele:
- zaměřit osvětu a propagaci tak, aby spotřebitele byli informování o základních principech ekologického zemědělství,
- zvyšovat důvěru v kontrolní systém (zveřejňování statistik).
5. Zvýšit podíl příjmů z produkce/zpracování vůči podporám a posílení podnikatelského myšlení a konkurenceschopnosti:
- zajistit odpovídající služby ekologického zemědělství (dostupnost informací o trhu, ekonomické informace, poradenství aj.),
- podpořit konkurenceschopnost zemědělců a zpracovatelských subjektů v ekologickém zemědělství,
- podpořit poptávku a odbyt,
- podpořit spolupráci v dodavatelském řetězci,
- postupně snižovat závislost ekologického zemědělství na dotacích.
6. Zvýšit reálný přínos ekologického zemědělství pro životní prostředí a pro pohodu zvířat a zdravotní stav obyvatelstva:
- podporovat zajišťování mimoprodukčních funkcí,
- informovat veřejnost o mimoprodukčních funkcích,
- zajistit poradenství pro poskytování mimoprodukčních funkcí apod.
Priority Akčního plánu ČR
1. Vztah ekologického zemědělství k životnímu prostředí a pohodě zvířat
Vazba ekologického zemědělství na ochranu životního prostředí je široce chápána jako cesta k udržitelnému rozvoji. Je však skutečností, že některá pozitiva ekologického zemědělství nejsou veřejnosti dostatečně známá a je nutno je trvale vysvětlovat. Pohoda zvířat je jedním ze základních principů ekologického zemědělství, který v posledních letech nabývá na významu a důležitosti. Proto je v rámci Akčního plánu zdůrazněno zlepšování životních podmínek a pohodou zvířat především prostřednictvím zlepšování chovatelských technologií a výživy zvířat. Nárůst zájmu spotřebitelů o kvalitu potravin ve spojení se zachováním a zlepšováním životního prostředí a krajiny. Obdobně jako v evropském agrárním sektoru se mění mínění veřejnosti také v ČR.
2. Posílení důvěry spotřebitele - PROPAGACE
Posílení důvěry spotřebitele a zajištění trvalé informovanosti o otázkách ekologického zemědělství a ekologické kvality potravin je považován za prvořadý úkol. Důležité je vysvětlovat spotřebitelům základní rozdíly mezi ekologickým zemědělstvím a konvenčním zemědělstvím a mezi biopotravinami a konvenčními potravinami. Do aktivit spojených s budováním důvěry musí být postupně zapojeni zejména zástupci resortu zdravotnictví, národní statistiky a školství. Pro posílení důvěry spotřebitele v ekologickém zemědělství je důležité zajistit absenci geneticky modifikovaných organismů. Spotřebitelé ve většině případů odmítají geneticky modifikované potraviny konzumovat a požadují jejich značení. Lze předpokládat, že z tohoto důvodu budou mít na trhu komparativní výhodu právě biopotraviny, které spotřebitelé aktivně vyhledávají.
3. Zpracování a marketing
Otázka zpracování a marketingu produktů ekologického zemědělství je hodnocena jako jedno z nejslabších míst, které je klíčové pro jeho další rozvoj v ČR. Státní správa bude v otázce podpory marketingu biopotravin využívat marketingový odbor zaměřený na propagaci českých potravin. Dále je nezbytné zajistit podporu sdružování producentů a zpracovatelů, podporovat regionální zpracovatele, působit na prodejce. Také je podstatné provádět průzkumy trhu, marketingové studie, podporovat investice do zpracování biopotravin a zařadit problematiku zpracování a marketingu do Kodexu ekologického zemědělství, výroby a prodeje biopotravin.
4. Schopnost podnikat a ekonomická životaschopnost
V ekologickém zemědělství ČR je nejvíce rozvinutá produkce obilovin, bylinných čajů, mléka a mléčných výrobků, hovězího masa a koření. Producentů ovoce, zeleniny, olejnin, drůbežího nebo vepřového masa je velmi málo. Celková plocha orné půdy je nedostatečná. Zpracovatelský sektor dosud nedostatečně zareagoval na množství a sortiment produktů ekologického zemědělství, jen velmi málo podniků se dosud zaměřilo na jejich zpracování. Zemědělské podniky ani zpracovatelé nemají zkušenost s přípravou dobrých podnikatelských záměrů ani SWOT analýzou.