Zdravotnicka_psychologie
1.2.2 Explicitní a implicitní postoje ke zdraví a nemoci
1.2.2 Explicitní a implicitní postoje ke zdraví a nemoci
Obě uvedené klasické teorie jsou aplikovány především při měření tzv. explicitních postojů, tj. postojů, jichž si je jedinec plně vědom, které si utváří na základě kontemplace (například na základě uvědomění si důsledků chování a hodnocení těchto důsledků) a které využívá k volní kontrole svého chování. V posledních desetiletích je však značná pozornost věnována i postojům implicitním, které jsou utvářeny a ovlivňují naše intence a chování často zcela bezděčně, nevědomě, někdy i proti naší vůli.
Měření postojů
K měření explicitních postojů se nejčastěji používají tzv. likertovské škály a sémantický diferenciál.
Likertovské škály jsou zpravidla pětibodové a slouží k vyjádření míry souhlasu či nesouhlasu s určitým tvrzením. Máte například vyjádřit míru svého souhlasu s tímto tvrzením:
KOUŘENÍ ŠKODÍ ZDRAVÍ.
silně souhlasím |
souhlasím |
nevím |
nesouhlasím |
silně nesouhlasím |
5 |
4 |
3 |
2 |
1 |
Těchto položek (otázek) je v dotazníku více. Výsledkem je zpravidla součet hodnot ze všech položek, případně jejich aritmetický průměr.
Sémantický diferenciál, jehož autorem je Charles E. Osgood, zjišťuje především tzv. neslovníkový význam slov. Při použití některých škál může jít o hodnotící významy. Například:
Výsledkem je opět součet hodnot ze všech položek, případně jejich aritmetický průměr.
K měření implicitních postojů se používá řada technik. Zmíníme techniku afektivního primingu, jejímž autorem je R.H. Fazio se spolupracovníky. Sestává z těchto šesti etap.
1. etapa – zjišťování reakčních časů na podněty (baseline): Pokusná osoba sedí před monitorem, na němž se objeví jako návěští několik hvězdiček a poté určité adjektivum (například příjemný, nezdravý). Úkolem pokusné osoby je co nejrychleji stisknout levé nebo pravé tlačítko v závislosti na tom, zda je význam adjektiva kladný nebo záporný. Takto jsou prezentovány dva bloky sestávající ze stejných čtyřiadvaceti adjektiv.
2. etapa – memorování fotografií: Na obrazovce jsou prezentovány fotografie různých objektů. Pokusná osoba si je má zapamatovat. Fotografie znázorňují například cigarety, automobily, ovoce, sladkosti atd. Každá kategorie je zastoupena několika příklady.
3. etapa – rozpoznávání fotografií: Je prezentováno dvakrát větší množství fotografií než v předchozí etapě. Polovina z nich byla prezentována v předchozím kroku, polovina ne. Úkolem pokusné osoby je stisknout co nejrychleji tlačítko označené jako „ano“ nebo „ne“ podle toho, zda fotografie byla, nebo nebyla prezentována v předchozím kroku.
4. etapa – priming: Pokusné osobě je řečeno, že v této etapě dojde ke kombinaci úkolů z předchozích částí. Opět jí budou prezentována adjektiva a jejím úkolem bude co nejrychleji stisknout příslušné tlačítko podle jejich konotace. Oproti první etapě však bude místo hvězdiček užita jako návěští fotografie různých objektů. Jejím úkolem bude si tyto fotografie zapamatovat, neboť je v další etapě bude mít za úkol identifikovat mezi jinými fotografiemi.
5. etapa – rozpoznávání fotografií: Pokusné osoby mají za úkol rozpoznat v předchozím kroku prezentované fotografie ve dvakrát větším počtu fotografií.
6. etapa – zjišťování valence primů: Pokusné osoby posuzují sympatičnost všech fotografií pomocí devítibodové stupnice sémantického diferenciálu.
Závisle proměnnou je v tomto paradigmatu reakční čas (RT; v milisekundách). Analýza je založena na srovnávání časů získaných v 1. kroku (baseline) s reakčními časy získanými při presentování stejných adjektiv ve 4. kroku. Reakční časy na jednotlivá adjektiva se zpravidla slučují (podle valence adjektiv).
Jestliže se například zpomalí rozpoznání slov s kladným významem (zdravý, krásný atp.) v těch případech, kdy je návěštím fotografie cigaret, popelníku a jiných objektů souvisejících s kouřením, a současně se zrychlí rozpoznávání slov se záporným významem, dospíváme k závěru, že jedinec má negativní implicitní postoj ke kouření, tj. v jeho dlouhodobé paměti je kouření asociováno spíše se záporným než s kladným hodnocením.
Účinky implicitních postojů
Působení implicitních postojů na naše chování si často ani neuvědomujeme. Například v jedné studii byla polovina pokusných osob vystavena podprahovému působení vůně čisticích prostředků, druhá polovina – kontrolní – nikoli. Po určité době měly všechny pokusné osoby vyplnit dotazník, který mimo jiné zjišťoval, co mají v úmyslu dělat po zbytek dne. Výsledky ukazují, že osoby vystavené podprahovému působení vůně čisticích prostředků měly častěji v úmyslu domácí úklid než osoby, které tomuto působení vytavené nebyly.
Aktivované implicitní postoje však mají vliv nejen na naše úmysly, ale někdy mají přímý vliv na naše chování.
Současné působení explicitních a implicitních postojů
Pokud jsou spolu explicitní a implicitní postoje v souladu, je chování v souladu s nimi. Pokud například získal jedinec v dětství negativní implicitní postoj ke kouření a současně i jeho současný explicitní postoj ke kouření je negativní, patrně nebude kouřit ani při působení podnětů, které k takovému chování někdy automaticky vedou. Avšak má-li například kladné implicitní postoje ke kouření (od dětství kouřil), avšak v průběhu posledních týdnů k němu získal postoj negativní (někdy blízký v důsledku kouření vážně onemocněl), mohou být jeho postoje v nesouladu.
Jedním z modelů, které uvádějí do vztahu explicitní a implicitní postoje a směřují k predikci chování, je model MODE R. Fazia.
Obrázek 5 Model duálních procesů MODE
Zdroj: Fazio, R. H.: How do attitudes guide behavior? In R. M. Sorrentino, E. T. Higgins (Eds.): Handbook of Motivation nad Cognition: Foundations of Social Behavior. New York: J. Wiley & Sons 1986, 204-243.
Podle Fazia lze očekávat, že je-li jedinec motivován a má-li příležitost k promýšlení svého vztahu k objektu postoje, bude se chovat v souladu s teorií promýšleného jednání (TRA, Fishbein, Ajzen, 1975). Půjde tedy o vědomé volní procesy. Jedinec se v tomto případě silou vůle donutí k tomu, nekouřit. V mnoha případech však tyto podmínky neexistují a postoje jsou aktivovány automaticky. Puzení ke kouření je pak buď bezděčné, nebo příliš silné – a jedinec podlehne. Fazio svůj model označil jako MODE – Motivation and Opportunity Determine, tedy motivace a příležitost určují, zda bude chování řízeno kontrolovanými nebo automatickými procesy.