Hematologie

1.3.10 Vyšetření fibrinolytického systému

1.3.10 Vyšetření fibrinolytického systému
 
 
Úlohou fibrinolytického systému je rozpouštění krevní sraženiny a je významný při krvácení (hyperfibrinolýza) nebo vzniku trombóz (hypofibrinolýza).
a) Euglobulinová fibrinolýza
Tímto testem se stanovuje doba potřebná k rozpuštění sraženiny (fibrinolytická aktivita). Z plazmy se kyselinou octovou vysráží v izoelektrickém bodě (pH = 5,2) euglobulinová frakce (fibrinogen, fibrinolytické enzymy, protrombin, plazminogen), ta se rozpustí v borátovém pufru a poté se přidáním chloridu vápenatého opět srazí. Sleduje se doba do dalšího rozpuštění. Za normální dobu lýzy se považuje 180-240 minut. Kratší časy ukazují na zvýšenou fibrinolytickou aktivitu u pacientů s trombotickou léčbou, DIC, cirhózou, hyperfibrinolýzou a po operacích orgánů s velkým množstvím plazminogenu (pankreas, plíce, děloha, prostata, srdce).
 
b) Stanovení degradačních produktů fibrinu/fibrinogenu
Působením proteolytického enzymu plazminu dochází ke štěpení fibrinogenu a fibrinu. Tímto testem se stanovují příslušné produkty štěpení. Zvýšené hodnoty degradačních produktů fibrinu/ fibrinogenu se objevují u pacientů s DIC, tromboembolickou nemocí, při hyperfibrinolýze, hepatopatiích, u trombolytické léčby a při odvržení transplantovaných štěpů. V současné době jsou přesnější testy na vyšetření degradačních produktů a test se příliš nepoužívá.
 
c) Vyšetření D-dimerů
D-dimery jsou konečné produkty odbourávání fibrinu plazminem. Stanovení D-dimerů je důležité zejména jako negativní prediktivní faktor v diagnostice plicní embólie a žilní trombózy dolních končetin. Normální hodnoty téměř vylučují přítomnost těchto onemocnění, naopak zvýšené hodnoty mohou být projevem i jiných onemocnění např. zánět, nádorová onemocnění, infekce, hepatopatie. Fyziologicky zvýšené hodnoty se objevují v těhotenství, při menstruaci nebo po porodu. Problém je tedy nízká specifita tohoto testu, který jednoznačně nerozliší příčinu onemocnění.