Máte zapnutý náhled celé osnovy, zpět na běžné zobrazení.
Načítání a prohlížení osnovy může být v závislosti na množství obsahu pomalejší.
Ochrana veřejného zdraví
-
2.1 Evropská unie a zdravotnictví
-
2.2 Programy ochrany a podpory zdraví v EU
-
2.3 Systémy rychlého varování EU
-
2.3.1 TESSy The European Surveillance System (TESSy) Informační systém ECDC
-
2.3.2 RAPEX - systém rychlého varování o nebezpečných spotřebitelských výrobcích nepotravinářského charakteru bezpečnost spotřebitelů v EU (Rapid Alert System for Non-Food Products)
-
2.3.3 RASFF - systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed)
-
-
10.1 Očkování
-
10.2 Dezinfekce, dezinsekce, deratizace
-
10.3 Epidemiologické šetření
-
10.4 Protiepidemická opatření
-
10.5 Problematika HIV a AIDS
-
10.6 Mezinárodní zdravotnické předpisy
-
10.7 Nozokomiální nákazy
-
10.8 Provozní řády zdravotnických zařízení
-
10.9 Systém epidemiologické bdělosti
-
10.10 Výkon činností epidemiologicky závažných
1 Historie ochrany veřejného zdraví
1.4 Testovací otázky
Ve vývojovém stadiu lidstva, ve kterém se dnes nacházíme, je zdraví považováno za specifickou a ničím nenahraditelnou součást lidské bytosti, kterou je třeba chránit. K takovémuto poznatku vedla dlouhá cesta, jejíž počátky bychom našli pravděpodobně ve starověku, ba dokonce ještě dříve, kdy byly za účelem dosažení fyzického zdraví jednotlivce vytvořeny základy medicíny, stejně tak jako byla podporována duševní stránka prostřednictvím kultury. V důsledku několik tisíc let trvajícího vývoje dnes již na zdraví a jeho ochranu nenahlížíme pouze z pohledu jednotlivce, ale naopak se snažíme stále více obsáhnout problematiku ochrany zdraví celé populace v průřezu geografickém, rasovém, sociálním a mnoha dalších. V souvislosti s vysokým stupněm poznání již nepovažujeme složku zdraví za fragmentární, ale snažíme se ji uchopit zcela komplexně, čímž dochází k propojování s prakticky všemi odvětvími lidské činnosti. Paradoxně je to právě pokrok lidského společenství, který zapříčiňuje zhoršování zdraví populace a v důsledku tohoto se staví ochrana veřejného zdraví do popředí zájmu lidstva. Dochází ke změně samotného pojetí veřejného zdraví, které se také stává objektem ochrany práva.
1.1 Ochrana veřejného zdraví v pojetí WHO
1.2 Ochrana veřejného zdraví v EU - Lisabonská smlouva
1.3 Ochrana veřejného zdraví v České republice
1.3.1 Listina základních práv a svobod
1.3.2 Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
2 Ochrana zdraví v Evropské unii
2.4 Testovací otázky
2.1 Evropská unie a zdravotnictví
2.2 Programy ochrany a podpory zdraví v EU
2.3 Systémy rychlého varování EU
2.3.1 TESSy The European Surveillance System (TESSy) Informační systém ECDC
Průjmové onemocnění - původce Campylobacter |
|||||||||
Kód pacienta |
|||||||||
Mikrobiologické vyšetření Agens |
|||||||||
Onemocnění potvrzeno Je onemocnění potvrzeno správně? | |||||||||
Charakter onemocnění |
|||||||||
7 Léčen antibiotiky(A/N/X) |
|||||||||
léčba ATB datum od ATB datum do |
|||||||||
název ATB |
|||||||||
Léčí se pro chronické onemocnění(A/N/X) |
|||||||||
anémie |
|||||||||
gastrointestinál.poruchy |
|||||||||
recidivující průjmy |
|||||||||
poruchy funkce jater |
|||||||||
jiné chron.onemocnění jaké |
|||||||||
Onemocnění |
aktivně |
vyhledáno |
2.3.2 RAPEX - systém rychlého varování o nebezpečných spotřebitelských výrobcích nepotravinářského charakteru bezpečnost spotřebitelů v EU (Rapid Alert System for Non-Food Products)
2.3.3 RASFF - systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed)
3 Ochrana veřejného zdraví v České republice
3.6 Testovací otázky
3.1 Hygienická služba a historický vývoj ochrany veřejného zdraví v ČR
3.2 Současná právní úprava ochrany veřejného zdraví - „zákon č. 258/2000 Sb.“
3.3 Odborná terminologie v oblasti ochrany veřejného zdraví
3.4 Státní veterinární dozor
3.5 Související legislativa
Druhy právních předpisů ve vztahu k ochraně veřejného zdraví jsou:
4 Orgány státní správy a samosprávy v ochraně veřejného zdraví a jejich úkoly
4.6 Testovací otázky
4.1 Ministerstvo zdravotnictví a jeho úloha v ochraně veřejného zdraví
4.2 Krajské hygienické stanice a jejich úloha v ochraně veřejného zdraví
4.3 Krajské úřady a jejich úloha v ochraně veřejného zdraví
4.4 Úloha ostatních rezortů v ochraně veřejného zdraví
4.5 Orgány vlády, dokumenty
5 Státní zdravotní dozor
5.3 Testovací otázky
5.1 Oprávnění a povinnosti osob vykonávajících státní zdravotní dozor
5.2 Povinnosti kontrolovaných osob
6 Ochrana veřejného zdraví v oblasti hygieny obecné a komunální
6.2 Testovací otázky
6.1 Životní prostředí
6.1.1 Ovzduší, znečištění ovzduší, vliv znečištění ovzduší na zdraví
6.1.2 Neionizující záření
6.1.3 Hluk a vibrace, hlukové mapy
6.1.4 Voda, pitná voda, zdravotní rizika z vody, přírodní a umělá koupaliště
6.1.5 Půda
6.1.6 Odpady, odpady ze zdravotnických zařízení
7 Ochrana veřejného zdraví v oblasti zdraví dětí a mladistvých
7.4 Testovací otázky
7.1 Školy a školská zařízení
7.2 Zotavovací akce a školy v přírodě
7.3 Předškolní a školní stravování, pitný režim dětí a mladistvých
8 Ochrana veřejného zdraví v oblasti hygieny výživy a předmětů běžného užívání
8.4 Testovací otázky
8.1 Stravovací služby
8.2 HACCP - Systém kritických kontrolních bodů
8.3 Předměty běžného užívání
9 Ochrana veřejného zdraví v oblasti hygieny práce a ochrany zdraví při práci
9.5 Testovací otázky
9.1 Kategorizace prací
9.2 Rizikové práce
9.3 Nemoci z povolání
9.4 Pracovní úrazy
10 Ochrana veřejného zdraví v oblasti epidemiologie, předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění
10.11 Testovací otázky
10.1 Očkování
10.2 Dezinfekce, dezinsekce, deratizace
10.3 Epidemiologické šetření
10.4 Protiepidemická opatření
10.5 Problematika HIV a AIDS
AIDS je zkratkou anglického pojmenování Acquired Immune Deficiency Syndrome (tj. syndrom získaného imunodeficitu). Toto onemocnění způsobuje retrovirus zvaný HIV – Human Immunodeficiency Virus, tedy virus způsobující ztrátu obranyschopnosti u člověka. Tento virus napadá zejména CD4+ T-lymfocyty a makrofágy, množí se v nich, zabíjí je, čímž výrazně snižuje jejich množství v těle nakaženého člověka. Pokles počtu těchto bílých krvinek, důležitých pro správné fungování obranyschopnosti lidského organismu, vede k selhávání imunity. Přenos nákazy je možný prostřednictvím nechráněného pohlavního styku, krve a krevních derivátů, parenterální aplikací drog infikovanou jehlou či z matky na dítě (transplacentárně i perinatálně) a mateřským mlékem. Mezi rizikové skupiny populace ve zvýšené míře ohrožené infekcí patří muži mající sex s muži, promiskuitní heterosexuálové, injekční uživatelé drog, hemofilici (v dřívějších dobách se často nakazili infikovanými krevními deriváty) a děti infikovaných matek. Inkubační doba bývá 2–6 týdnů, někdy několik měsíců, bez léčby umírají postižení většinou do 10 let od infikování (1–2 roky od přechodu infekce do stadia AIDS). Laboratorní diagnostika HIV infekce je prováděna pomocí laboratorní metody ELISA, jejíž podstatou je detekce protilátek proti HIV v séru nebo ostatních tělních tekutinách. Specifita i senzitivita tohoto testu je více než 99 %. ELISA se tudíž používá ve většině případů jako první test v případě podezření na infekci HIV.
Diagnostika infekce virem HIV se provádí pomocí stanovení virových partikulí v krvi – antigen p24 (objevuje se během akutní HIV infekce a při AIDS), dále stanovení protilátek anti-HIV 1, anti-HIV 2 (objevují se 1–3 měsíce po infikování), stanovení množství CD4 lymfocytů. Protilátky v krvi proti viru HIV je tedy vhodné vyšetřovat až za 3 měsíce od suspektního vniknutí původce nákazy do organizmu, neboť dříve nemusí být protilátky na detekovatelné hladině (tzv. imunologické okénko).
Množství CD4 lymfocytů v μl krve – norma 1000, u AIDS pod 200.
Laboratorní kategorie |
Klinická kategorie |
CD4+ lymfocyty/µl krve |
Projevy |
I |
A |
500–1000 |
primoinfekce + asymptomatická séropozitivita |
II |
B |
200–500 |
časné symptomatické stadium |
III |
C |
pod 200 |
pozdní symptomatické stadium |
10.6 Mezinárodní zdravotnické předpisy
10.7 Nozokomiální nákazy
10.8 Provozní řády zdravotnických zařízení
10.9 Systém epidemiologické bdělosti
10.10 Výkon činností epidemiologicky závažných
11 Zdravotnické informační systémy v oblasti ochrany veřejného zdraví
11.2 Testovací otázky
11.1 Registry hygienické služby
12 Hodnocení zdravotních rizik
12.4 Testovací otázky
12.1 Posuzování vlivů na veřejné zdraví (HIA)
12.2 Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA, SEA)
12.3 Hodnocení zdravotních rizik (HRA
13 Sankce a správní řízení v souvislosti s ochranou veřejného zdraví
13.2 Testovací otázky
13.1 Sankce a správní řízení v souvislosti s ochranou veřejného zdraví
14 Spolupráce orgánů státní správy v ochraně veřejného zdraví
14.6 Testovací otázky
14.1 Mezinárodní zdravotní politika
14.2 Národní zdravotní politika
14.3 Regionální zdravotní politika
14.4 Spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví se samosprávou a s nevládními organizacemi
14.5 Integrovaný záchranný systém (IZS)
15 Monitoring vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí
15.2 Testovací otázky
15.1 Monitoring vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí
16 Česká obchodní inspekce a její úkoly v ochraně veřejného zdraví
16.2 Testovací otázky
16.1 Česká obchodní inspekce a její úkoly v ochraně veřejného zdraví
Česká obchodní inspekce NEKONTROLUJE kvalitu potravin, pokrmů a tabákových výrobků. Těmito produkty a službami se ČOI zabývá pouze z hlediska poctivosti jejich prodeje (jako je správné účtování ceny apod.). Dozor nad kvalitou potravinářských výrobků vykonává Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Dozor nad zdravotní nezávadností potravin živočišného původu, nad ochranou našeho území před možným zavlečením nebezpečných nákaz nebo jejich nositelů vykonává Státní veterinární správa České republiky.
17 Státní zemědělská a potravinářská inspekce a její úkoly v ochraně veřejného zdraví
17.2 Testovací otázky