Osetrovatelska_pece_v_chirurgickych_oborech

13.1 Etiologie

13.1 Etiologie
  
 
Artróza je velmi časté onemocnění. Postihuje přes 10 % populace a je jednou z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti. Významně se podílí na čerpání prostředků na zdravotní péči.
Artróza, někdy je nazývána osteoartrózou, je degenerativní onemocnění kloubů s hyalinní chrupavkou. (Hyalinní chrupavka je avaskulární elastická tkáň, která se skládá z buněk - chondrocytů a matrix, která je jimi produkována. Podstatou této matrix je spleť kolagenních fibril. Prostory mezi vlákny jsou vyplněny proteoglykanovými agregáty, jejichž důležitou složkou jsou hydrofilní mukopolysacharidy, které svou schopností vázat vodu prakticky určují mechanické vlastnosti chrupavky).
Rozlišujeme artrózu primární a sekundární.
 
Primární artróza
Primární artróza je způsobena poruchou metabolizmu chondrocytů. Snižuje se množství vytvářené chrupavčité matrix a následuje rozpad chondrocytů. Uvolňují se buněčné enzymy, díky nimž chrupavka měkne, snižuje se její výška a vytvářejí se v ní trhliny. Z chrupavky se pak při pohybu uvolňuje detritus, který vede k synovialitidě - tedy zánětu kloubní výstelky. Zánět vyvolává hyperprodukci synoviální tekutiny a tím dochází ke zvýšené náplni kloubu. Organizmus se snaží bránit, zvětšit kloubní povrch, což vede ke kostní hypertrofii tedy tvorbě osteofytů. Dále se rozvíjí subchondrální skleróza a kostní pseudocysty  způsobené zlomeninami trabekul a následnou nekrózou.  Hlavním problémem léčby je pak skutečnost, že degenerativní proces postihuje i další části kloubu zejména pouzdro kloubní a vazy, ovlivňuje stabilitu kloubu a často je patrná i porucha osy kloubní.
 
Sekundární artróza
V případě sekundární artrózy není příčinou destrukce kloubní chrupavky, nejde o primární onemocnění chrupavky, ale vyvolávající příčina leží mimo chrupavku. Na vině může být celá řada příčin:

1. Mechanické přetížení
- osová deviace,
- nadváha,
- chronické přetěžování kloubu prací či sportem.

2. Kloubní diskongruence
- důsledek onemocnění kloubu (např. vrozená kyčelní dysplazie, coxa vara adolecentium), 
- nitrokloubní zlomeniny.

3. Aseptická nekróza kloubní (u alkoholiků, nemocných pod kortikosteroidy apod.).

4. Metabolická systémová onemocnění (ochronóza, Gaucherova nemoc, krystalové artropatie - dna).

5. Chronické kloubní záněty (revmatoidní artritidy, psoriasa, hnisavá artritida). Vzniklé poškození chrupavky je u obou typů artrózy zcela ireverzibilní.
 

Obr. 1 :  RTG snímek pánve s postdysplastickou artrózou III. stupně. Je patrné zúžení, mělké strmé acetabulum a plochá hlavice s výraznou subchondrální sklerózou 
Zdroj: Jahoda, 2012
  
Klinický obraz
Spektrum příznaků artrózy je velmi široké a závisí na stupni postižení. Na počátku je přítomná námahová bolest postiženého kloubu, zpočátku po větší zátěži, později i klidová. Typicky nalézáme i startovací bolest na začátku pohybu a ranní ztuhlost.
Objektivně nacházíme zhrubnutí konfigurace a ztrátu tzv. "ušlechtilého tvaru kloubu". Dochází k dekonfiguraci, tvoří se artrotické valy na okrajích kloubních ploch. Někdy je přítomná desaxace kloubů. Prakticky vždy se postupně rozvíjí omezení pohybu a později i kontraktury. V průběhu onemocnění dochází po přetížení k atakám otoku a náplně kloubu.